Z n o j m o - Poprvé po nešťastné autonehodě se objevil ve Znojmě Milan Toman. Zatím ještě s francouzskou holí, lehce kulhající, zato plný optimismu a s úsměvem. Stručně přiblížil postup rekonvalescence a rehabilitace zraněného kyčelního kloubu: „Už jsem dva dny na kole a myslím si, že nejméně tři neděle tam ještě budu. Procházím postupnou rehabilitací, přidávám bazén. Samozřejmě vršek, ruce, cvičit můžu, to všechno dělám vsedě.“
Tvrdý chlapík ale brzký návrat na led zatím odmítá: „Když to za ty tři týdny bude vypadat dobře, zkusím to na ledě. Zatím opravdu nemůžu. Pohyby v kyčli do strany ještě bolí. Kdy budu opravdu v pohodě, to ještě teď říct nemůžu. Měsíc, měsíc a půl… Nemám co uspěchat, v mém věku mám ještě před sebou třeba deset let hraní, když pánbůh dá, tak nemá cenu, abych spěchal na led a musel třeba za tři roky na operaci. Teď už je jedno, jestli mi uteče 25 nebo 35 zápasů, zdraví je přednější.“
S chutí přihlížel pěknému hokeji v nové restauraci na znojemském zimním stadioně. „Samozřejmě sleduju, jak si kluci vedou. Teď jsem konečně přijel poprvé do Znojma a mám možnost je vidět. Je to dřina i tady za sklem, už jsem párkrát vyskočil,“ vypráví se smíchem Toman. Nezbývá než si přát, abychom ho mohli opět vidět v orlím dresu na ledě v některé, pro něj typické, hokejové situaci.