GaZ
pá 5. 11. 2004
Pomůže reprezentační pauza...
Pomůže reprezentační pauza...
Z n o j m o - Po zápase se Slavii už cítí znojemští hráči nůž na krku. Před desetidenní reprezentační pauzou si „upevnili“ dvanáctou příčku v tabulce a tato pozice jim klidu nepřidává. Jejich herní styl a projev současnému postavení v tabulce neodpovídá. Ve většině utkání byli svým soupeřům rovnocenným partnerem, ale záhadným způsobem dokázali i dobře rozehrané zápasy promarnit. Podobné to bylo i v tom posledním. „Předvedená hra byla v celku dobrá, akorát jsme nesehráli dobře přesilovky. Tam bylo několik příležitostí strhnout zápas na naši stranu.,“ vyjadřuje zklamání Tomáš Vokoun, který se vrátil do znojemské svatyně po jednozápasovém odpočinku.
„Dnes jsme prohráli a je úplně jedno, jestli jen o gól nebo o šest,“ je si vědom toho, že důležité body si opět odvezl soupeř. Příčiny proher znojemského týmu nedokáže ani znojemský gólman pojmenovat: „Buď nemáme štěstí, anebo neděláme v ten správný čas ty správný věci a vždycky to dopadne v náš neprospěch.“
Věří ale, že pauza v extralize Znojmu pomůže a že se tým dokáže najít a zvednout se v tabulce. „Přestávka by nám snad měla pomoct, dobře se připravit a pak hrát jako o život. Nic jiného nám nezbývá. Zůstává třicet jedna zápasů do konce sezóny. Sice ještě nejsme ani v půlce, ale pak by se to těžko dohánělo. Máme nůž na krku, musíme hrát a musíme už konečně začít vyhrávat!“
Do rozbourané znojemské obrany, ve které chyběli potrestaní Bičánek a Kvetan, musel nastoupil ještě ne zcela zdravý Soudek, který tři týdny netrénoval, ale na jeho výkonu to nebylo absolutně znát. Dalšího znojemského beka Milana Tomana nepustilo zranění břišního svalstva na led. Absolvuje různé druhy léčení, přesto si netroufá do plné zátěže: „Cítím se v pohodě, pak udělám jeden rychlejší nebo nezvyklý pohyb a cítím, že to není ono. Nemá cenu hrát jen na nějakých šedesát sedmdesát procent.“
Má teď možnost sledovat své spoluhráče z diváckého nadhledu. „Ty zápasy jsou tak neskutečně podobný, že to až zaráží. Dnes Slavia neměla vůbec nic a vytěžila z toho dva góly. Zápas měli kluci jasně pod kontrolou. Kdysi mi říkal můj bývalý spoluhráč z Ústí pan Josef Horešovský, že první a poslední minuta každé třetiny je nejdůležitější. A to se dnes potvrdilo.“
A znovu se vrací k tomu, co nelze rozumně vysvětlit, proč Orly provází letos taková výsledková mizérie: „Já teď s klukama nejsem v kabině, ode mě to možná může vyznít blbě, ale mám pocit, že ty zápasy jsou fakt pořád stejný. Když se na to teď dívám z tribuny, tak máme většinou navrch.“
