Nové tváře Orlů - Ivo Kotaška
Celou dosavadní kariéru byl hráčem Českých Budějovic. V šestnácti letech byl v širším výběru mládežnické reprezentace, ale její dres nakonec neoblékl. Z juniorské extraligy přešel do extraligy mužů, kde střídavě hrál první ligu v Písku.
Do kariéry mu zasáhlo zranění zad, když si nárazem do mantinelu zlomil tři obratle. Nejhorší chvíle pro něj ale byly, když Budějovice v r. 2004 sestoupily do první ligy: „Sestup byl hrozný, člověk má pocit, že se zbořil celý svět. Nejistota, nikdo neví, co bude dál, kde bude pokračovat…“
Pád do nižší soutěže znamenal změny ve vedení jihočeského klubu a ty vedly k návratu zpět do extraligy. „Naštěstí to vzali do ruky dobří lidé, zejména pan David. Dali všemu pevný řád a režim. A najednou to zase šlo,“ popisuje události, které nastaly po nevydařené sezóně.
Staronový nováček nejvyšší soutěže si po svém návratu vedl dobře. Splnil cíl postupu do play-off a navrch přidal vyřazení ambiciózních Bílých Tygrů z Liberce, vítěze základní části. „Poslední sezóna se Budějovicím povedla skvěle, to nikdo nečekal,“ hodnotí.
I přes vydařenou sezónu se odhodlal ke svému prvnímu přestupu „Celý život jsem strávil v Budějovicích, tak už jsem toužil po změně. Každá nová zkušenost je dobrá. Měl jsem i jiné nabídky z dalších extraligových klubů, ale Znojmo vedlo serioznější a rychlejší jednání a to mě přesvědčilo.“
Cíl ve svém novém angažmá vidí jasně: „Postup do play-off a pak už je to jen o štěstí. Přál bych si, aby se dařilo celému týmu. A když se to povede, budu určitě spokojený.“ A ke svému osobnímu hokejovému cílu říká: „Co nejdéle hrát hokej a zůstat zdravý.“
Góly střílí jen výjimečně. „Jsem typ defenzivního obránce, snažím se hrát do těla, je to moje práce,“ přibližuje ve zkratce svůj herní projev.
Absolvent obchodní akademie je v rodině je jediný, který se věnuje vrcholovému sportu. Jeho starší bratr hrával fotbal, ale jen jako koníček, stejně jako jejich otec. Volné chvíle tráví sportem, zůstala v něm láska k fotbalu, rád si zahraje tenis a potěší ho dobré jídlo, zejména maso. „Buchty ne, ty jsou dobré jen k snídani,“ komentuje s úsměvem, který mu není cizí. Je ženatý, zatím bezdětný.