Filip Landsman: Rituálů mám hodně, dnes jsem třeba hrál FIFU a dařilo se

Filipe, můžete v krátkosti zhodnotit duel s Lublaní?
Dneska to byl takový zajímavý zápas. Já jsem chytal po delší době od začátku utkání, takže jsem se potřeboval pořádně připravit. Myslím si, že celkově jsme se na soupeře dobře nachystali, defakto jsme je celou dobu k ničemu nepustili, až na konci jim tam něco spadlo a zaplaťpánbu, že to dopadlo takhle.

Ke konci poslední dvacetiminutovky se Lublaň docela rozjela a začala tlačit, jak jste to vnímal vy osobně?
Oni zase tolik netlačili. Prostě dali gól z ničeho… Nahodili to tam a já jsem ten puk neviděl, měl jsem ho najít! Potom dali branku z dorážky a my jsme nakonec byli rádi, že už zazněla závěrečná siréna. Ještě, že jsme dlouho drželi tenhle stav, kdyby jim to tam spadlo dřív, bylo by to horší. Naštěstí jsme to udrželi a vyhráli, takže super!

Orlům se už od loňské sezóny proti tomuto soupeři příliš nedaří… Dostali jste tentokrát od trenéra Stloukala zvláštní instrukce?
Měli jsme extra pokyny a docela dlouhou předzápasovou poradu. Kouč nás upozornil na to, že oni budou hrát na brejky a na to jsme se připravili, skvěle jsme se vraceli. Sice se jim podařilo dvakrát jet jakoby do přečíslení, ale beci to dobruslili. Myslím si, že jsme byli dobře připravení.

Docela dlouho jste čekal na příležitost v bráně, jak jste vnímal tenhle fakt?
Je to zvláštní. Celý život jsem chytal skoro ob den, takže to pro mě je těžká situace. Ale tahle situace nastala. Je to sport. Jsem profesionální hokejista a nemůžu počítat s tím, že budu všude chytat. Bylo to těžké, neříkám, že ne… Doufám, že jsem se už sebral a bude to lepší. (úsměv)

Do branky jste se vlastně dostal v úterním utkání proti Grazu, když jste ve 29. minutě střídal Kacetla. Můžete se pár slovy vrátit k tomuhle zápasu?
Já jsem tam mohl být klidně už asi v šesté minutě, protože Káca tam chytil asi čtyři góly. Zaplaťpánbu, že to bylo 1:0 po první třetině. Nástup do druhé dvacetiminutovky jsme absolutně nezvládli, to bylo tóčo. Bylo to 4:0, šel jsem tam a neměl, co ztratit. Graz už nehrál tak, jak na začátku, nějaké šance tam sice měli, ale ty jsem chytil. Teď jsem se do toho dostal, jsem rád, že jsem v bráně byl a nedostal gól. Aspoň jsem se tak mohl nachystat na další zápasy a sebevědomí mi narostlo.

⇒ Filip Landsman je skvělým gólmanem, ale také náruživým hráčem PC her

Když srovnáte Graz a Lublaň, proti komu se vám chytá líp?
Jsou to úplně jiné týmy. Graz hraje v podstatě to samé co loni, jsou jak buldoci, ti jdou za vším. Syrový hokej a všechno do brány. Lublaň čekala na brejky. Minule jim do sítě padlo všechno, na co sáhli. Dneska ne, až na konci měli štěstí, ale to vem čert. Mně Graz nevadí, mám rád, když jsem víc v pernamenci. Dobře se to teď říká, když s Grazem jsem nedostal gól a s Lublaní jsme vyhráli… (smích) Je mi to jedno, soupeř jako soupeř. Musím chytat pořád stejně. (úsměv)

Máte nějaké rituály před zápasem?
Mám jich hodně. Jsem docela pověrčivý, ale kdybych je jmenoval všechny, tak bychom tady byli dlouho. (smích) Třeba jsem si dneska zahrál FIFU na playstationu. A dařilo se mi. (úsměv)

Když jsme spolu vlastně mluvili poprvé, říkal jste, že rád hrajete na počítači. Změnilo se na tom něco?
Hraju snad ještě víc, jsem na tom úplně závislý. Snažím se to trošku omezit, navíc mě brzdí přítelkyně, ale má to těžké, já jsem na tohle prostě blázen.

Jakou hru teď hrajete? Co vás nejvíc baví?
Koupil jsem si novou FIFU, třináctku, ta je hodně dobrá. Hraju ji na playstationu, ale jinak vede počítač. Co dál… Mass Effect 3, ale to už je trošku delší dobu, Dishonored… Zkrátka všechny možný hry. (úsměv)

A co třeba formule? Ty momentálně finišují, sledujete to?
Formule nemám rád, jezdí pořád dokola, to je o ničem. Miluju fotbal. Kdybych neměl takovou mizernou postavu, tak hraju fotbal. Ale hokej mi jde naštěstí líp. (smích)

Zmínil jste fotbal, kterému týmu fandíte?
Samozřejmě Arsenalu. Mám ho i na masce. Je to hlavně kvůli Thierry Henrymu, který za něj nastupoval. Už jsem se byl na tom stadionu i podívat, je to moje srdeční záležitost.

Registrujete teď ještě, jak si vedou v hokeji Pardubice?
Určitě, táta tam trénuje a já držím palce Růžovi (pozn. Martin Růžička), aby se sebral, protože je vynikající gólman. Je to o jednom povedeném zápase, pak si myslím, že bude zpátky.

Už hodně dlouhou dobu naskakují za některé extraligové týmy hráči z NHL, byl jste se podívat?
Přiznám se, že ne. Teď jsem byl pořád dva měsíce tady, při reprezentační pauze jsem byl sice doma, ale to se nehrálo, takže jsem jen pokecal v hospodě s klukama na kole… Rád bych se podíval, snad to stihnu.

Autor: Jana Šremrová