Josef Straka pokračuje v rodinné tradici. Jeho otec, také Josef, hrával hokej za Litvínov a Slavii. Svoji hráčskou kariéru končil v Jindřichově Hradci a jeho syn tam s hokejem v pěti letech začínal. Brzy se ale stěhovali do Tábora, kde otec přijal místo trenéra dorostu v tréninkovém středisku mládeže. V osmé třídě přestoupil Josef Straka do Litvínova a vydržel tam až do jednadvaceti let.

Už jako sedmnáctiletý začal v ročníku 1995-1996 pravidelně nastupovat v týmu mužů a hned v této své první extraligové sezóně si zahrál finále play-off proti Vsetínu. Tehdy byl nominován do reprezentačního výběru dvacetiletých, se kterým si z amerického Bostonu přivezl čtvrté místo a byl nejmladším hráčem tohoto mistrovství. V týmu se setkal například i s Tomášem Vokounem. Po sezóně byl draftován Calgary Flames. Před sezónou 1996-1997 měl odjet na kemp Calgary, ale zasáhl osud. Jím nezaviněná autonehoda jej vyřadila ze hry až do podzimu. Těžko získával ztracenou formu z předchozích sezón. V podstatě se mu to podařilo až po přestupu do Plzně v prosinci roku 1999, kdy si ho vzal „do parády“ trenér Radim Rulík.

V sezóně 2001-2002 už vyhrál plzeňské kanadské bodování a z celé extraligy skončil na pátém místě. Stal se jednoznačně oporou plzeňského týmu a spolu s Dušanem Andrašovským a Michalem Dvořákem vytvořili útočnou trojici, která budila respekt soupeřů. Stál i za překvapujícím vyřazením Pardubic ve čtvrtfinále play-off 2003-2004, když společně s brankářem Málkem dokázali strhnout celý tým a Plzeň, ač outsider, zdolala Východočechy, kteří suverénně vyhráli základní část.

Následující sezónu byl na podzim překvapivě poslán na hostování do Sparty a poté nakonec do Znojma. Sám útočník s čichem na góly k tomu říká: „V Plzni mi letos končí smlouva, myslel jsem, že tam dohraju sezónu a pak půjdu do zahraničí. Jenže jsem šel na hostování do Sparty. Ve Spartě jsem byl ve čtvrté pětce nebo na střídačce, takže jsem byl rád, že přišla nabídka ze Znojma. Trenér Hořava se dověděl, že bych chtěl jít někam jinam, zavolal mi a dohodli jsme se.“

Už od čtrnácti let se objevoval v mládežnických reprezentačních výběrech. Dvakrát reprezentoval na mistrovství světa osmnáctiletých a pokaždé skončil tým na pátém místě. Dvě účasti má i na mistrovství světa dvacetiletých a vždy z toho bylo čtvrté místo. Za A tým dospělých dosud odehrál osm utkání.

Za své největší hokejové úspěchy považuje extraligové druhé místo při své první sezóně v Litvínově a třetí místo v Plzni, rovněž v úvodní sezóně svého tamějšího působení. Těší ho i zmiňovaný úspěch v sezóně 2003-2004 proti velmi silným Pardubicím.

Vystudoval obchodní akademii a psaní na stroji by prý ještě zvládl. Baví ho fotbal, tenis, jak aktivně, tak i pasivně. Rád si zajde do kina a do divadla na činohru. V Plzni si oblíbil Antonína Procházku, na jehož hry se vždy těší. Je svobodný, v Plzni má přítelkyni Terezu. Kromě otce, který hrál nejvyšší hokejovou soutěž, se sportu věnuje i jeho bratr Michal, který chytá v hokejbalové extralize a vytvořil svému bratrovi internetové stránky www.volny.cz/strakajosef.

31. 1. 2005