GaZ
po 10. 1. 2005
Straka: Byl to velmi těžký zápas, šlo o hodně
Straka: Byl to velmi těžký zápas, šlo o hodně
Z n o j m o - Jakoby na Orlech ležel stín nevydařeného zápasu před televizními kamerami v Pardubicích, i do utkání s Plzní nastoupili v útlumu. Jejich hra byla z počátku mdlá, bez invence, bez potřebné šťávy. V prvních deseti minutách byla veškerá iniciativa na hokejkách hostí, kteří se po zásluze také ujali vedení. V té době ale čaroval v brance Znojma Martin Prusek a jemu mohou být Orli vděční, že Lasselsberger svoji převahu nedokázal výrazněji zúročit. Velkou aktivitou hýřil v průběhu celého zápasu Josef Straka, který si také v tomto utkání připsal svůj premiérový bod ve znojemském dresu. Duel s Plzní měl pro něj dvojnásobný náboj. Jednak šlo o přímý souboj o postupovou osmičku, a jednak nastoupil proti týmu, kde dlouhou dobu působil. „V Plzni jsme hrál pět let, ale teď jsem ve Znojmě. Budu se snažit pomáhat ve zlepšených výkonech týmu v poslední době a věřím, že se probojujeme do play-off,“ říká odhodlaně Straka.
Samotný průběh utkání zkušený útočník hodnotí: „Byl to velmi těžký zápas, šlo o hodně. Bylo velmi dobře, že když jsme dvoubrankové vedení tak rychle ztratili, dokázali jsme přidat ještě gól.“ Přiznává, že ještě bude celý útok potřebovat nějaký čas, než se úplně sehraje a všechno bude fungovat tak, jak má: „Ze začátku to bylo těžký, než jsem si na to zvyknul. Od půlky zápasu už to bylo lepší, už jsme se s klukama na ledě trochu našli a zaplaťpánbůh, že jsme dali ten vítězný gól.“
Znojmo odehrálo ve dvou dnech dvě zcela odlišná utkání. Z Pardubic si odvezlo výprask, proti Plzni prokázalo vůli po vítězství a i přes dramatický vývoj si zaslouženě připsalo plný bodový zisk. „To bylo nebe a dudy. S Pardubicemi jsme dostali rychlé dva góly a už jsme se z toho nevzpamatovali. Dnes jsme bojovali až do konce a myslím si, že jsme zaslouženě o gól vyhráli,“ porovnává dosavadní dva zápasy ve znojemském dresu Straka. Na ledě se potkával se svým dlouholetým spoluhráčem Dušanem Andrašovským, ale na rozdíl od předcházejících let, nebyl ochotný s ním spolupracovat: „Ne, to ne. I když jsme spolu hrozně dlouho hráli, jak uvidím jinej dres, tak mu nepřihraju,“ se smíchem dodává Straka. Přiznal ale současně, že byl se svými bývalými spoluhráči v kontaktu: „Volali jsme si, psali jsme si, provokovali jsme se, ale žádné sázky mezi náma neproběhly.“
Strakův start mezi Orly byl ale na poslední chvíli ohrožen. Nepříjemné zranění v obličeji, které odnesl několika stehy a vyraženým zubem, málem znemožnilo jeho zařazení již v předcházejícím zápase, což ale zkušený hráč bagatelizuje: „To se stane, dostal jsem při tréninku nešťastně tečovaným pukem přímo do úst. Ale to nic není, takovej je hokej.“
Radost z vyhraného zápasu umocnil pro Karla Pláška i sedm zápasů očekávaný stý extraligový gól. Měl několik slibných příležitostí již v předcházejících utkáních, ale ten jubilejní si „schoval“ do velmi důležité chvíle. Znojmo po jeho trefě vedlo už 3:1. „Už jsem to dnes měl pěkně nachystáno, ale byla z toho nakonec jen tyčka, pak se to povedlo.“ Svému jubilejnímu gólu ale nepřikládá žádný velký význam: „Je úplně jedno, jestli jsem zlomil nějakou hranici. Bylo důležitý, že tam nějaký góly dneska padly, že jsme je zlomili a že jsme vyhráli. To je pro nás nejvíc důležitý, protože chceme postoupit do play-off.“ I on se v myšlenkách vrací k předchozímu nevydařenému zápasu: „Po tom, co jsme předvedli v Pardubicích, si myslím, že jsme to dneska trochu napravili. A když budeme pokračovat v tom výkonu, který jsme dnes předvedli, tak to bude dobrý.“ Jeho spoluhráč v útoku a nejlepší nahrávač týmu kapitán Peter Pucher ho vždy uklidňoval: „Říkal mi, ať na to vůbec nemyslím, ať hraju normálně a střílim góly. Ale já jsem sváteční střelec, já jsem na ten stý gól mohl čekat ještě moc zápasů. Je příjemné, že už to mám za sebou a že se to podařilo ve vyhraném zápase.“ Podle zažitých pravidel všech mančaftů je si Plášek vědom toho, že mu jubilejní trefa trochu vyvětrá peněženku: „Bude mě to asi něco stát, asi nějaký oběd pro mančaft.“
Úvod zápasu probíhal na Znojmo v nebývale komorní atmosféře. Ochozy mlčely a jindy velmi agilní a po všech extraligových stadionech známý znojemský fan club nevydal hlásku. Dokonce bylo slyšet více pokřikování hráčů na ledě než fanoušky. Způsobilo to protestní ticho, vyhlášené fanouškovských kotlem, který se „probudil“ až přesně úderem desáté minuty první třetiny. Prezident fan clubu Pavel Urbánek to komentoval: „Byla to naše reakce na rozloučení po zápase s Jihlavou a za odchod z ledu v Pardubicích. Jedeme za nimi přes půl republiky a jediný, kdo se obtěžoval po zápase nám zamávat, byl Josef Straka, který je ve Znojmě dva dny i s cestou.“
