O hráči
Svému klubu, kde si odkroutil i vojnu, zůstal věrný až do šestadvaceti let, než odešel v roce 1999 do české extraligy, do Vsetína. Na Valašsku se mu také velmi dařilo, v útoku vedle Jiřího Dopity se rychle zabydlel a jeho deset branek v play-off 2001 výrazně pomohlo Vsetínu k zatím poslednímu titulu.
Z důvodů finančních problémů ve Vsetíně zamířily další kroky Jána Pardavého na sever. Ve Švédském Djurgardenu se mu však nedařilo tak, jak by si představoval, defenzivní styl stockholmského mužstva mu neseděl. O rok později se hovořilo o jeho návratu na vsetínský Lapač, ale nakonec se Pardavý rozhodl opět pro Skandinávii. Tentokrát si vybral Finsko a v dresu Hämeenlinny patřil k tahounům družstva, které vybojovalo bronzové medaile. „Měl jsem pak ještě v Hämeenlinně podepsat dvouletou smlouvu, ale přijal jsem nabídku Znojma a využil možnosti hrát opět v kvalitní soutěži,“ popisuje jak se stal Orlem.
V mládežnických výběrech působil pouze na úrovni kraje, až ve dvaceti čtyřech letech se dostal do reprezentace dospělých. Je jedním z nejčastěji reprezentujících slovenských hokejistů, i když po nevydařené olympiádě v Salt Lake City 2002 se v národním týmu už neobjevil. Celkem startoval na dvou olympijských hrách a pěti světových šampionátech. Z MS 2000 v Petrohradu má stříbrnou medaili, kterou s spolu s tituly z Trenčína a Vsetína řadí mezi největší úspěchy své dosavadní kariéry.
Dosáhl středoškolského vzdělání na obchodní akademii. Jeho otec hrál fotbal, ale pouze na vesnické úrovni. S manželkou má dvě děti, syna Janka a dceru Nikolku. Na otázku, jaké jsou jeho záliby, odpověděl jednoslovně: „Golf.“
6. 9. 2004
Dravé pravé křídlo hokejově vyrostlo v Trenčíně. Do nejvyšší soutěže vstupil Ján Pardavý ještě za časů federální soutěže, v roce 1992 se jako mladík podílel na zisku titulu ve finále proti Plzni. V samostatné slovenské lize přidal už jako tahoun Dukly dva tituly a další dvě finálové umístění, u osobního hlediska je vyjímečná zejména sezóna 1996-97, ve které Ján Pardavý nastřílel 42 branek a na dalších 44 přihrál.Osobně se mu dařilo také po přestupu do Vsetína v roce 1999. Na Valašsku se v útoku vedle Jiřího Dopity rychle zabydlel a jeho deset branek v play-off 2001 výrazně pomohlo Vsetínu k zatím poslednímu titulu.
Z důvodů finančních problému ve Vsetíně zamířily další kroky kariéry Jána Pardavého na sever. Ve Švédském Djurgardenu se mu však nedařilo tak, jak by si představoval, defenzivní styl stockholmského mužstva mu neseděl. O rok později se zase hovořilo o jeho návratu na Vsetín, ale nakonec se Pardavý rozhodl opět pro Skandinávii. Tentokrát si vybral Finsko a v dresu Hamennliny patřil k tahounům družstva, které vybojovalo bronzové medaile.
Ján Pardavý je jedním z nejčastěji reprezentujících slovenských hokejistů, i když po nevydařené Olympiádě v Salt Lake City se v národním týmu už neobjevil. Celkem startoval na dvou Olympijských hrách a pěti světových šampionátech, z Petrohradu roku 2001 má stříbrnou medaili.
Sezóna Klub Z G A B TM
1990-91 Dukla Trenčín 1 0 0 0 0
1991-92 DUkla Trenčín 7 0 1 1 0
1992-93 Dukla Trenčín 30 4 5 9 16
1993-94 Dukla Trenčín (SVK) 42 17 6 23 36
1994-95 Dukla Trenčín (SVK) 40 29 9 38 41
1995-96 Dukla Trenčín (SVK) 46 15 14 29 143
1996-97 Dukla Trenčín (SVK) 53 42 44 86 60
1997-98 Dukla Trenčín (SVK) 37 14 17 31 54
1998-99 Dukla Trenčín (SVK) 44 19 27 46 75
1999-00 HC Vsetín 52 25 27 52 61
HC Vsetín (p-o) 9 3 6 9
2000-01 HC Vsetín 46 12 25 37 46
HC Vsetín (p-o) 14 10 2 12 14
2001-02 Djurgarden (SWE) 47 12 11 23 70
Djurgarden (SWE, p-o) 5 0 0 0 4
2002-03 Hamenlinna (FIN) 51 17 27 44 46
Hamenlinna (FIN, p-o) 13 1 1 2 12
Reprezentace:
1997 Slovensko MS 8 3 1 4 8
1998 Slovensko MS 8 2 2 2 6
1998 Slovensko OH 3 1 0 1 0
1999 Slovensko MS 6 1 0 1 4
2000 Slovensko MS 9 3 4 7 4
2001 Slovensko MS 7 0 1 1 10
2002 Slovensko OH 4 2 1 3 14
