Na zimní stadion bratislavského Slovanu jej přivedl v pěti letech otec. Zde prošel všemi věkovými kategoriemi až do mužského týmu, ve kterém již v sedmnácti letech poprvé hrál nejvyšší slovenskou soutěž. Slovanu zůstal věrný, i když stihl několik startů v nižších soutěžích, kde hostoval hlavně kvůli udržení zápasového rytmu. Byl totiž členem všech slovenských mládežnických výběrů a zúčastnil se i mistrovství světa, proto potřeboval být plně vytížený. S osmnáctkou vybojoval stříbrnou medaili. V loňském roce byl pozván na kemp Buffala Sabres, kam byl draftován, a tak mu unikl začátek domácí soutěže. Sezónu proto dohrál v prvoligovém Prešově.

Na jaře vyměnil agenta a ten ho přivedl do Znojma. Není to ale jeho první účinkování v českém týmu, před časem jeho talent prověřoval Litvínov a Vsetín. V týmu Orlů je rovněž na zkoušku, ale o místo v sestavě je odhodlán bojovat. „Všechno bude záležet na mně. Rozhodující bude, jak se mi podaří přípravné zápasy.“ Je spíše silovým typem útočníka, mnoho branek zatím nestřílí. Se svým dosavadním pobytem ve Znojmě je maximálně spokojený, pochvaluje si atmosféru v týmu i město Znojmo samotné. V budoucnu by se chtěl prosadit v NHL, ale klade si postupné cíle. Tím prvním je úspěšná sezóna v dresu Orlů.

Je absolventem bratislavského sportovního gymnázia, o dalším studiu zatím neuvažuje. „Při hokeji a tomto cestování to ani nehrozí.“ Braňo je zatím svobodný, bezdětný a toho času i bez přítelkyně. Volný čas rád tráví aktivním odpočinkem, hlavně sportem. Nejradši má fotbal a hokejbal. Rád si sám uvaří. Otec hrál juniorskou hokejovou extraligu, při studiu vysoké školy se začal věnovat karate a stal se mistrem Československa.

17. 7. 2006