Orli Znojmo Orli Znojmo

Zápas jsme si sami komplikovali, přiznává Ondřej Cakl

Zápas jsme si sami komplikovali, přiznává Ondřej Cakl

Na první gól v sezoně si musel počkat, ani ten však Orlům k bodovému zisku proti Hodonínu nepomohl. Znojemský odchovanec Ondřej Cakl v rozhovoru rozebral příčiny třetí porážky v sezoně, či přiblížil svou roli v omlazeném týmu.

Třetí prohraný zapas v sezoně, jak se další těsná porážka hodnotí?

Vůbec jsme nehráli tak, jak jsme chtěli hrát. V tomhle je hokejové i obecně sportovní štěstí spravedlivé, že podle toho, jak k tomu přistoupíme, se zápas vyvíjí. Proto v momentech, kdy jsme to štěstí potřebovali na naší straně, tak jsme ho neměli.

Většinu utkaní jste museli dotahovat náskok soupeře, jak náročné bylo udržet trpělivost a věřit, že se zápasem ještě dokážete něco udělat?

Dostali jsme se do situace, do které jsme se mockrát nedostali. Většinou jsme to právě my, kdo se dostane do vedení. Je těžší do toho naskočit a ne vždycky to jde podle představ, začátek jsme si nechali utéct a pak jsme po zbytek zápasu tahali za kratší konec.

Jak jste říkal, na takový průběh utkání přece jen nejste zvyklí, musela být vaše hra v něčem jiná?

Ani ne. Co nejrychleji jsme se chtěli vrátit k naší hře, ale jedna věc je, si to říct a druhá to potom plnit na ledě. Nedařilo se nám vrátit se do zápasu, a když už jsme rozdíl stáhli na jeden gól, tak jsme znovu inkasovali a zápas jsme si tím sami komplikovali.

Měli jste i několik přesilových her, kdy jste naopak jednou inkasovali, ovlivnil tento moment další průběh utkaní?

Musíme ocenit i Hodonín, který má nejlepší oslabení v lize. My jsme v přesilovkách neodehráli to, co umíme a ani tam jsme si nepomohli.

Na domácím ledě moc gólů neinkasujete, v čem soupeř dělal největší problém?

Těžko se to hodnotí po zápase, ale přišlo mi, že jsme místy byli až moc laxní v předbrankovém prostoru, když si neustále říkáme, že tam nemůžeme dávat puky zadarmo a právě tentokrát jsme to moc neplnili, protože měli spoustu střel i dorážek, z čehož plynuly jejich góly.

Hodonín měl dlouhé zápasové volno, ze kterého se vrátil ve čtvrtek, vy jste teď měli volný los, může tohle týmům spíš pomoct nebo uškodit?

Osobně mám radši, když jsme v pravidelném zápasovém tempu. Čekat celý týden na zápas není úplně to, co by mi vyhovovalo. Hodonín se gólově dobře naladil a bohužel se jim podařilo to přenést i sem.

Podařilo se vám prvním gólem snížit. Na svůj první gól v sezoně jste si musel počkat, je úleva, že to konečně přišlo?

Čekal jsem strašně dlouho, nechtěl jsem si to připouštět, v týmu mám roli, která nezáleží úplně na gólech, takže jsem se snažil na sebe nevytvářet tlak. Ale kdybych to mohl vyměnit za tři týmové body, tak bych si ještě zápas počkal.

V týmu zastáváte roli asistenta kapitána, vnímáte kvůli tomu větší zodpovědnost?

Jako odchovanec to neberu moc jinak oproti předchozím sezonám, protože jako Znojmák jsem vždycky tu zodpovědnost například za výsledky vnímal, takže se toho zásadně moc nezměnilo. Tým se hodně omladil a patřím spíš k těm starším, ale pořád tady máme zkušenější hráče, kteří jsou na takové role ještě více zvyklí a umí s tím lépe pracovat, ale když je potřeba, tak v kabině taky něco řeknu.

Od začátku sezony trenéři převážně nechávají stejné útočné formace, jak jste s vaši spokojený a jaká je hlavní role?

Ze začátku to nebylo úplně ideální. Teď jsme měli rotaci v lajně, takže se to zlepšilo. Máme na starosti spíš defenzivní práci, což si myslím, že se nám původně taky moc nedařilo, takže v tomhle bych na nás byl trošku kritický, za to, že jsme neplnili, co jsme měli. Ale čím dál víc si to sedá a dneska bych řekl, že jsme tam měli dobrá střídání, ale bohužel jsme dali jen jeden gól a týmu víc nepomohli.

Blížíte se ke 100. utkáni ve Znojmě, co pro vás milník znamená?

Určitě jsem za každý zápas rád, dokázal jsem si splnit sen, hrát za Orly, a až ten zápas nastane, tak vypíšu nějakou odměnu do kasičky. Každý hráč se chce posouvat dál, snažím se pro to dělat maximum a v ideálním světe, by bylo jednou si zahrát vyšší soutěž tady ve Znojmě.

Stovka je už slušná porce, na jaký zápas nejraději vzpomínáte?

Asi na domácí zápas první sezony, co jsem tu byl, v play-off proti Valašskému Meziříčí. Rychle jsme inkasovali dva góly, já jsem pak dal dvě branky, zápas jsme otočili a na konci série jsme postoupili dál do vyřazovacích bojů.

Máte odehráno devět kol se ziskem osmnácti bodů ze sedmadvaceti možných, jak zatím hodnotíte výkon týmu?

Troufám si říct, že pozitivně. Na začátku by spoustu lidí asi neřeklo, že posbíráme tolik bodů. Dokázali jsme potrápit i soupeře, co jsou v tabulce před námi, je jen škoda, že jsme si to tímto výsledkem pokazili a nepokračovali ve vítězné sérii.

Ve středu vás čeká třetí domácí zápas v řadě, jak k němu lépe přistoupit?

Musíme si uvědomit, že každý zápas začíná od nuly, a tak k tomu i přistoupit. To, že jeden zápas s přehledem vyhrajeme a ke konci si děláme parády, neznamená, že to takhle půjde pokaždé od začátku v novém zápase. Musíme plnit to, co nás zdobí a postupně malými věcmi si vytvořit náskok.