Toman se pomstil vítězným gólem
O jeden gól více než znojemský bek si na své konto v pátečním zápase připsal jihlavský kapitán Oldřich Bakus. V 27. minutě nejprve srovnal stav na 1:1 a vyrovnávací pak byla i jeho druhá branka z 54. minuty. Na bodový zisk to ale nakonec přeci jen nestačilo. "Myslím, že to byl dobrý zápas, který se musel divákům líbit. Určitě jsme hráli mnohem lépe než ve Znojmě. Škoda jen toho posledního gólu, remíza by byla mnohem příjemnější," hodnotil páteční utkání osmadvacetiletý útočník. Ten se stal po více než čtyřech letech prvním jihlavským hokejistou, kterému se podařilo vstřelit Orlům branku. "Vůbec jsem nevěděl, že jsme Znojmu tak dlouho nedali gól. Ani s klukama jsme se o tom nebavili, takže mě to snad nebude nic stát," usmíval se po zápase jihlavský kapitán.
Pouze jednu třetinu pak odehráli v Jihlavě dva znojemští hokejisté, jejichž původ sahá na Vysočinu. Třebíčského Jiřího Berouna a pelhřimovského odchovance Jaroslava Mareše poslali trenéři na led až ve 41. minutě. "Když člověk dvě třetiny sedí na střídačce, tak se pak jen těžko dostává do hry. Není to zkrátka nic moc naskočit až na poslední třetinu. Navíc byl špatný led a velké teplo," stěžoval si po utkání ještě loni jihlavský útočník Jaroslav Mareš. Právě Mareše, Jiřího Berouna a ještě další dva hokejisty, hodlá znojemské vedení uvolnit v nadcházející sezóně na střídavé starty do první ligy a vydělat by na tom tudíž mohla jak Jihlava, tak i Třebíč. "Dozvěděl jsme se to dnes z novin a s vedením Znojma jsem o tom ještě vůbec nemluvil. Ale každopádně pokud bych měl možnost hrát v Jihlavě, tak bych ji určitě uvítal. Lepší než sedět jenom na střídačce," prohlásil Mareš. Stejně pak vidí celou situaci i jeho spoluhráč Jiří Beroun. "Tak zní dohoda. Pokud se nedostanu do základní sestavy Znojma, budu hrát za Třebíč. Neberu to však nějak tragicky, zahraju si a budu tak mít větší šanci se probojovat do kádru."
O tom, že se zřejmě Jaroslav Mareš do týmu Dukly adaptuje velmi rychle, svědčí i příhoda ze 47. minuty. V čase 46:20 byl totiž znojemský útočník vyloučen a zcela automaticky zamířil na jihlavskou stranu trestné lavice. "To byla pouhá náhoda. Viděl jsem otevřená dvířka, tak jsem do nich zamířil," bránil se naoko rozesmátý forvard. Vzápětí ovšem přiznal. "Ale je možné, že to byla spíš síla zvyku."