Pachatel se vrátil na místo činu

O s t r a v a - Do Paláce kultury a sportu ve Vítkovicích se opět vrátil obránce Pavel Kumstát. V ostravském dresu odehrál prostějovský odchovanec dvě sezóny a na konci roku 1998 odešel do Liptovského Mikuláše. Odtud vedla po roce jeho cesta na jih Moravy, kde hraje dodnes.

Znojmo odehrálo v Ostravě smolný zápas. Vstřelilo jedinou branku a třikrát poklepalo Jiřímu Trvajovi na tyče jeho svatyně. "Na začátku byl zápas z obou stran nervózní, ale oba týmy se rychle oklepaly," řekl po zápase Pavel Kumstát. "Vítkovice se sice dostaly při pětiminutové přesilovce do vedení, ale to nebyl rozhodující okamžik zápasu. Podle mého názoru rozhodlo naše neproměňování šancí. Jirka Trvaj je sice vynikající brankář, ale překonat se dá každý."

Do průběhu zápasu nemile zasáhlo zranění Aleše Padělka, po kterém následovala pětiminutová hra v oslabení. "Při pětiminutovém vyloučení je jedno, kdo hraje. Síly ubírá stejně oběma mužstvům. Rozhodující je, zda jej útočící mužstvo dokáže proměnit. Jestliže ne, je to spíše přítěž. Důležité je také to, kdo je vyloučen. Zda klíčový hráč, nebo někdo, na kom mužstvo až tak nestaví. A taky záleží, kdy k vyloučení dojde. Pokud člověk hraje tak dlouhé oslabení v první třetině, tak to ještě lze zvládnout. Horší to je v závěru zápasu. Člověku ubývají síly a když soupeř dotahuje ztrátu, tak to bývá hodně těžké."

Stav zápasu byl dlouho vyrovnaný. Rozhodla až dorážka Leszka Laszkiewicze v páté minutě třetí třetiny. Znojmo mohlo jít několikrát do vedení, ale Jiří Trvaj byl proti a hlavně měl "dobře postavené" tyče. "Při vyrovnaném stavu bylo jasné, že kdo dá druhou branku, ten vyhraje. Bohužel jsme inkasovali my. Nepokryli jsme dojíždějícího hráče při dorážce a to nás stálo zápas. V závěru jsme byli lepším celkem, domácím buďto došly síly, nebo jen bránili. Ale stejně nám to nebylo nic platné. Prostě dáváme málo branek."