Vláďa Jelen, foto: Michal Křepela

ne 19. 10. 2025

Loňská sezóna byla dojezdová, teď se cítím skvěle, přiznává dvougólový Havlát

Loňská sezóna byla dojezdová, teď se cítím skvěle, přiznává dvougólový Havlát

Jak moc intenzivní byl dnešní souboj tabulkových sousedů?

Utkání bylo náročné, navíc první třetina nebyla úplně v naší režii a trošku jsme se v ní otrkávali. Naštěstí to Tobík (Tobiáš Synek - pozn. red.) v bráně výborně zavřel, pak nám pomohla přesilovka 5na3, kterou jsme využili a od toho momentu už to byl zase ten náš hokej, který chceme hrát.

Draci však zpočátku působili jistě. Co nejtěžšího jste museli tedy překonat?

Šumperk hrál zpočátku zatažený hokej, rychle otáčel hru a čekal na to, co předvedeme, s čímž jsme měli problém. Jenže poté, co jsme vstřelili dvě branky, museli hru otevřít a z toho pak pramenily i další šance a góly pro nás. Určitě tedy i toto bylo klíčové při dnešní cestě za vítězstvím.

I vaše lajna byla rozhodně nedílnou součástí duelu. Můžeme tedy říci, že náhrada za zraněného Davida Bartoše je adekvátní?

(usmívá se) Já bych to tak vůbec nebral. Je nás tady čtyřiadvacet, takže rozhodnout může vždycky úplně kdokoliv a dneska jsme to byli my. Samozřejmě se snažíme co nejlépe nahradit i zraněné kluky, to, že to padlo teď zrovna na mě, je sice pěkné, ale příští zápas může rozhodnout klidně zase někdo jiný. Důležité je, abychom stabilně vyhrávali a získávali plný počet bodů jako tomu bylo dnes.

V čem si v první lajně vzájemně vyhovujete? Hraje třeba i významnou roli společné rodné město?

(smích) To si myslím, že úplně ne. Komajz (Tomáš Komínek pozn. red.) je rychlostní typ hráče, takže mu stačí dát puk a on toho spoustu (často všechno) přebruslí sám a většinou nás pak s Jéňou (Pavel Jenyš pozn. red.) i skvěle najde, nebo naopak my jeho. Spolupráce funguje, což je fajn, a mě těší s nimi hrát.

Právě Tomáš Komínek je nyní dva body před vámi v týmové produktivitě. Popichujete se zdravě nějak?

Občas se samozřejmě na to kouknu, ale není to tak, že bychom spolu nějak soutěžili. Pro mě už jsou priority trošku jiné, není důležité, jestli jsem na špičce nebo na konci kanadského bodování. Chci prostě, abychom vyhrávali jako tým, my starší pomáhali těm mladším se zlepšovat, a to je to, čím chci být hlavně přínosný týmu.

Sám jste se dnes na výhře podílel třemi body a celkem už jich máte letos na svém kontě dvanáct...

Branky a nahrávky jsou určitě fajn, ale jak říkám, tři body do tabulky mají pro nás větší váhu a je opravdu jedno, kdo se na nich nakonec nejvíce podílí.

Co ale přece jen stojí za tím, že se vám nyní i osobně daří?

Řekl bych, že to je návaznost na to, co tady dlouhou dobu děláme a jak trénujeme. Loňská sezona byla ještě trošku, řekněme, ,,dojezdová", protože po těžkém zranění, které jsem měl, to bylo pořád docela čerstvé. Na letošní ročník už ale byla příprava daleko lepší a intenzivnější. Teď se cítím výborně, zdraví drží a odvíjí se od toho i výkony na ledě, což je skvělé.

Jak moc je jiná, co se náročnosti týče, pozice prvního centra?

Jako každá jiná. To, že hraji v první lajně, přináší jedinou změnu, a to, že nastupuji vždy na úvodní buly třetiny, ale jinak bych v tom větší rozdílnost neviděl. Myslím, že je to v zápase víceméně jedno, jestli jste první, druhý nebo třetí centr. Každá formace se skládá ze tří útočníků, kteří si musí sednout a naučit se co nejlépe se vzájemně doplňovat a spolupracovat.

V porovnání s domácími zápasy se vám ale venku úplně tak nedaří, ačkoliv jste prohráli vždy jen o jediný gól.

My se budeme chtít ve Valašském Meziříčí odrazit výkonnostně od posledního utkání v Prostějově, kde jsme sahali proti favoritovi soutěže po bodech. Naopak si už nesmíme dovolit zbytečné výpadky jako právě v Uherském Brodě. Když budeme bojovat a doplňovat se tak jako naposledy, jsme schopni porážet všechny týmy, včetně Havířova, Prostějova nebo nyní Valašského Meziříčí.