Milan Toman: Víno mi zůstalo doposud

Praha, Znojmo - Milan Toman, zkušený extraligový obránce, který působil tři roky taktéž ve znojemském dresu, bude reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa v in-line hokeji v Berouně od 12. do 17. července. Při této příležitosti jsme mu položili pár otázek, co se týče in-line hokeje a zeptali se také na vzpomínky na orlí dres. „Znojmo byla taková moje první pořádná štace. Na ta léta vzpomínám moc rád. Víno mi zůstalo doposud,“ přiznává s úsměvem.

Jak jste se dostal k in-line hokeji a kdy to bylo?
Je to asi 10 let, kdy jsem se zranil při letní přípravě, zvrtnul jsem si kotník. V tuto dobu hráli kluci Tvrzníkovi in-line v Ústí, tak jsem to s nimi vyzkoušel a bylo to fakt dobré. Vyhovovalo mi to, protože běhat jsem nemohl a v brusli ten zraněný kotník držel. Musím říct, že mě to chytlo takovým způsobem, že hraji dodnes a baví mě to pořád stejně.

Nemáte problém s kluby, kde máte hokejovou smlouvu?
Ne. Popravdě snad jednou mě nepustili a dvakrát jsem musel klubu podepsat nějaký papír. Vesměs to ale trenéři berou, protože vědí, že je to dobrá součást letní přípravy. Každý na to reaguje jinak, ale žádné velké problémy jsem s tím nikdy neměl.

Celou sezónu hrajete hokej a teď máte, dá se říci, volno a jdete znovu na in-line. To vás opravdu tak baví?
Samozřejmě. Já jsem až překvapený, že jsem u toho vydržel takto dlouho. Musím říct, že je to úžasný sport. V hokejové letní přípravě pořád něco děláme, ať už člověk odjede po sezóně na dovolenou, tak potom stejně denně trénujete. Takto si zahrajete, je tam sranda a přitom si člověk také velice dobře zatrénuje, protože se hraje čtyři na čtyři, takže bruslíme hodně.

Jak to zapadá do hokejové letní přípravy?
Je pravda, co se týče hokeje, že trénujeme v pondělí, v úterý a ve čtvrtek dvakrát denně. Ve středu a v pátek máme jeden trénink. In-line máme přizpůsobený tak, že chodíme ve středu a v pátek večer. Zápasy hrajeme o víkendech. Zapadá to dobře, ale už nám není dvacet, takže člověk třeba jednou na trénink in-linu nejde, ale moc se to nestává.

Jaké máte cíle pro letošní mistrovství?
Jak říkal trenér, cíle jsou jasné, ale musíme nejprve vyválčit něco ze skupiny, abychom šli dál z nejlepší pozice, a pak je to zápas od zápasu. Znáte to sami z ledního hokeje a z fotbalu. I ti největší favorité mohou vypadnout, ale já doufám, že nám se to nestane.

Tři roky jste hrál hokej ve Znojmě. Jak na tuto část kariéry vzpomínáte? Jste stále v kontaktu s některými hráči?
Kluci, co tenkrát hráli ve Znojmě, tak už tam většinou nejsou. Samozřejmě se s nimi pozdravím, když se vidíme třeba tady v Praze, občas zajdeme i na večeři. Znojmo to byla taková moje první pořádná štace. Na ta léta vzpomínám moc rád. Víno mi zůstalo doposud – moje oblíbené (úsměv). Shodou okolností mi Hurvajs, šéf znojemského fanklubu, nedávno volal, že by chtěl udělat nějakou exhibici týmu z těch předchozích let. Vycházelo to někdy koncem srpna, tak se právě ptal, jestli bych mohl. Mluvil o Honzovi Snopkovi, Vencovi Benákovi, Milanu Procházkovi... Vlastně o těch klucích, co jsme tam něco zažili. Samozřejmě budou hrát i ti z dřívějších a pozdějších let. Rád do Znojma zase přijedu a těším se na to.

Ve Znojmě jste hrál obranu s Honzou Snopkem, který bude i na mistrovství v Berouně. Budete hrát spolu i nyní?
Ne tady ne, protože já hraji s Láďou Kamešem. S Honzou to byl úžasný rok, možná i dva, co jsme spolu prožili. To bylo fakt nádherné, ale Honza hraje in-line za Beroun a je zvyklý na ty kluky. Za ten turnaj se ale může stát cokoliv, ale určitě začneme v tom složení, které je. Já budu hrát s Láďou a Honza s těmi berounskými kluky, protože už přece jen spolu hrají delší dobu.