GaZ
po 6. 10. 2003
Marodka Orlům paradoxně pomohla
Marodka Orlům paradoxně pomohla
Z n o j m o - Kvůli zraněním, která poslední dobou pronásledují znojemské hráče, zredukovali trenéři sestavu na tři formace. Hra se tím oživila, dostala spád a do hry se tak častěji dostávali všichni hráči. „Daleko líp se mi hraje na tři lajny, jsme pořád v tempu. Na čtyři lajny se dá také hrát, ale nesmí tam být moc vyloučení,“ pochvaloval si redukci sestavy Karel Plášek, kterému se podařilo dostat puk za kladenského brankáře hned dvakrát.
Znojmo se hlavně v domácích utkáních zatím ještě hledá. „Zatím jsme doma dávali góly hlavně z přesilovek, táhla to první lajna. Doufám, že jsme se už chytli i my,“ vidí problémy v produktivitě Plášek. Výhra nad Kladnem byla první výraznější v tomto ročníku. Paradoxně tomu „napomohla“ i marodka mezi Orly, kdy se ke zraněným Tomanovi s Uramem přidali ještě Kudělka (poraněné vazy v koleně), Soudek (bolavá třísla) a Mareš (chřipka). Trenérům tak nezbylo než posílat do hry jen tři pětky.
Rychlonohý útočník se posunul ze čtvrté řady do útoku k Pardavému a Hamanovi. „Letos jsem začínal ve čtvrté lajně, a proto to moc dobré nebylo. Čtvrtá lajna má za úkol hlavně neinkasovat, ale nikdo po ní nechce, aby góly střílela. Teď to se mnou zkusili ve druhé, bojuju a je to znát. Jsem taky daleko víc na ledě,“ usmívá se Plášek. Viditelně ožil, celý zápas bojoval do úmoru, najezdil mnoho kilometrů, v zápase s Kladnem ale přidal k bojovnosti i produktivitu.
Druhým gólem spoluhráče uklidnil a třetím pojistil vítězství. „V tomto zápase rozhodovali gólmani, Orct i Duba se dlouho drželi. Dali jsme gól, ale pak nám to hrozně dlouho nešlo. První dvě třetiny jsme měli šance vlastně jen v přesilovkách. Chtěli jsme vyhrát, a tak jsme hráli hodně zezadu, že si na ně počkáme. Hráli jsme hodně nervózně. Jak mi tam spadl ten první gól, tak to z nás trochu spadlo a začali jsme zase hrát. Byl to gól z té kategorie náhodných. Po Hamanově střele se to ke mně odrazilo a já jsem tam najednou uviděl prázdnou bránu, no možná metr místa, skákalo mi to, ale trefil jsem to. Orct byl vyjetej, na střelu si klekl, tak neměl čas už moji dorážku chytit,“ popisuje Plášek svůj první zásah do kladenské brány a pokračuje: „Góly jsou koření hokeje a jestli byl hezkej, škaredej, nebo náhodnej, je už teď úplně jedno. Je důležité, že jsme vyhráli.“
Dalším velkým problémem jsou totálně zdecimované obranné dvojice. Od začátku sezóny musí trenéři s obránci míchat a lepit je podle aktuálního zdravotního stavu svých svěřenců. „Na slepené obrany jsme od začátku zvyklí, co se dá dělat,“ nevidí z pohledu útočníka nějaký zásadní problém v zadních řadách Plášek, kterému v utkání proti Kladnu „kryl záda“ mladý obránce Roman Němeček. Vedle zkušeného Václava Benáka se mu dařilo a zápas si pochvaluje: “S Benym se mi hrálo moc dobře a celá ta lajna jsou samí zkušení hráči. Dost mi pomohli.“
A jak hodnotí celý zápas? „Dnes se mi to líbilo, mám dobrý pocit. Měl jsem i šance, mohl jsem dát i gól. Z mého pohledu dobrý zápas. Měli jsme dnes jednoznačně nařízeno hrát poctivě dozadu. V předcházejících zápasech jsme hráli moc dopředu, dnes jsme to zvládli. Vraceli se všichni a gólman nás podržel. K totální spokojenosti mi chybí jen stabilně hrát a trefit se,“ pochvaluje si mladý obránce.
Ještě k jedné změně došlo ve znojemském týmu. Nastoupil v červených kalhotách, což není při domácích zápasech obvyklé. Zatím měli vždy hráči přes ně natažené návleky, aby byli kompletně v bílém, ale v průběhu zápasu, když výstroj navlhla, začaly hráčům na zadních partiích zapouštět velké červené fleky a nepůsobilo to právě esteticky. Tak tentokrát nechali „přídavný“ kus výstroje v kabině. Hráči si to však pochvalovali: „Bílé návleky nejen blbě vypadají, ale hlavně škrtí, brání v pohybu a vůbec jsou zbytečné,“ svěřují se houfně.
