Jakub Čech: Karty jsou dané, ale jsem připraven kdykoliv naskočit

Olympijská pauza odpočítává své poslední dny a vyvrcholení nadstavby EBEL je na spadnutí. Ještě před smrští důležitých mistrovských duelů se Orli postavili na domácím ledě českým extraligovým Pardubicím. V polovině duelu se v brankovišti představil navrátilec z martinského hostování Jakub Čech. A nudou se rozhodně netrápil.

Do znojemského dresu jste se opět oblékl po pěti měsících, jaké jsou první dojmy?
Takové zvláštní...zase zpátky. Odchytal jsem jen druhou půlku zápasu, vítězné to nebylo. Jestli se ještě do brány dostanu, tak doufám, že už to bude lepší výkon, a hlavně že vyhrajeme.

V bráně jste se objevil až v polovině duelu, jak byste jej zhodnotil?
Byl to jen přátelák, ale přesto u nás ve třetině byl chvílemi docela zmatek. Ještě nejsem s kluky úplně sžitý. Nevím přesně, jak brání situace dva na jednoho, tři na dva...to se ještě musíme pobavit. Až se vrátí trenér gólmanů Petr Hrachovina, tak vše ještě probrat s ním. (Do rozhovoru vstupuje Jiří Beroun: „Desetkrát za třetinu nám nesmí ujet na bránu.“ pozn. red.) Kdybych ještě do zápasu naskočil, tak ať máme jasno. Takto to je pro mě i pro beky hrozně složitá situace. Nevím, co po nich Sasu při bránění chtěl. Musíme se ještě trochu sžít a možná i víc komunikovat.

Jakub Čech v zápasovém zatížení

V polovině zápasu došlo ke střídání, bylo připravované?
Bylo to tak dopředu domluvené. Sasu odchytá první půlku utkání, já naskočím do té druhé. Nebylo to tedy nic, na co bychom nebyli připravení.

Kdy jste se připojil ke znojemskému týmu?
V pondělí jsem byl poprvé na odpoledním tréninku. Takže před zápasem jsem s týmem trénoval třikrát.

Na konci září jste odešel na hostování do Martina, jak k tomu došlo?
Úplně nečekaně. Asi kolem třetí, čtvrté hodiny odpoledne mi volal manažer Znojma Petr Veselý, že se mi ozve slovenský Martin, že bych se tam měl druhý den hlásit na tréninku. Takže to byl docela fofr.

Do Martina jste šel v době, kdy se mu vůbec nedařilo. Jaké byly ambice týmu?
Stoprocentně se vyhnout baráži a nejlépe zabojovat o play-off. Tam do vyřazovacích bojů postupuje osm týmů z deseti, devátý má stopku, desátý hraje baráž. V play-off se už může stát cokoliv, ale úspěch by byl už jen do něj postoupit. To by bylo pro klub perfektní.

Jak byly rozdělené gólmanské pozice v Martině?
Když jsem do Martina přišel, tak jsme tam byli tři, ale jeden gólman byl na odchodu. Hned po prvním zápase jsem byl jednička. Ještě tam byl se mnou Michal Dzubina, což pro mě byl asi nejlepší druhý gólman, kterého jsem zažil. Podporoval mě, byl připravený vždycky naskočit, kdyby se něco stalo. Na tréninku výborně makal.

Z různých reakcí bylo patrné, že jste byl na Slovensku velmi oblíbený, dařilo se vám...
Já jsem byl hlavně spokojený, že jsem chytal. Když jsem přišel, tak byl Martin na dně tabulky, nemohl jsem si tedy stěžovat na nedostatek práce, šlo na mě hodně střel, hodně gólových situací. Od vedení, spoluhráčů i fanoušků tam byla opravdu velká důvěra, za což jim děkuji. Ono se dobře chytá, když vám všichni věří. Snad jsem jim pomohl, jsou stále v boji o play-off a doufám, že si ho uhrají.

Jak se vám odcházelo z týmu těsně před vrcholem sezony, navíc když mu chyběl jen bod do play-off?
Odcházel jsem v takové ne zcela lehké situaci, ale zase na druhou stranu pro mě bylo i zadostiučinění, že jsem se mohl vrátit do Znojma. Zažil jsem tam perfektní čtyři a půl měsíce. Vzpomínám na to jen v dobrém. Když jsem tam přicházel, tak jsem měl popravdě trochu obavy, ale vše probíhalo v pohodě.

V jakém smyslu zadostiučinění?
Když jsem šel pryč ze Znojma, tak jsem byl třetí gólman. A teď mě velmi potěšilo, že mě Znojmo chtělo zpátky. Abych řekl pravdu, tak už jsem s tím ani tak moc nepočítal. Po těch několika měsících bylo hrozně fajn, že o mě stály dva kluby.

O vašem příchodu se spekulovalo už od konce prosince, ale stále se oddaloval. Proč?
Protahovalo se to hlavně proto, že z jedné strany měl Martin stále zájem, a pak tady chytal Sasu s Filipem a taky se jim dařilo. Kluci byli kolem čtvrtého místa, pár bodů za prvním, takže nebyl důvod, abych byl tady. Jenom trénoval a stál na střídačce. V Martině jsem alespoň mohl chytat a udržovat se. Myslím, že v tuto chvíli bylo toto řešení nejlepší pro všechny strany. Já jsem odchytal co nejvíc šlo a mám za sebou slušnou zápasovou praxi v této sezoně. Teď to můžu zúročit, když bude potřeba.

"Přijmu jakoukoliv roli," říká gólman

Sledoval jste na dálku, jak se Znojmu dařilo?
Sledoval jsem výkony Znojma. Hlavně mi všechno říkal Juraj Rožník, který byl se mnou v Martině. Ten byl hodně v kontaktu s Ríšou Pavlikovským a Petrem Beránkem. Oni jsou králové Facebooku, takže mě informoval dosytosti. Navíc když jsem přijel do Olomouce, tak jsem potkal Ondru Fialu, takže jsem zprávy měl. Ale s Jurajem jsme kluky sledovali, když hráli, tak jsme se pídili po výsledku. A přáli jsme vítězství.

Mluvil jsi s trenérem Režnarem o své současné roli v týmu?
Mluvili jsme spolu jen chvilku, a to ještě navíc před zápasem. Uvidíme, já příjmu jakoukoliv roli v týmu. Ale myslím, že karty jsou tady rozdané. Sasu téměř celou sezonu odtáhl a určitě bude chytat play-off. Kdyby se ale něco stalo, tak udělám vše pro to, abych byl připraven a mohl hned naskočit.