Hořava: Hokej mě baví!

Nový hlavní trenér Znojemských Orlů Miloslav Hořava byl jako hráč vždy přínosem pro mužstvo, ve kterém působil. Své dlouholeté hráčské zkušenosti nyní uplatňuje v trenérské práci. Jeho příchod přinesl mnoho očekávání i otazníků. Jak se s nimi dokáže vypořádat, nastiňuje následující rozhovor.

Začneme od začátku. Jak se stalo, že jste se ocitnul ve Znojmě?
Ona ta domluva byla docela rychlá. Šel jsem sem proto, že jednání vedení klubu, Jardy Vlasáka a Rosťi Dočekala bylo takové jiné než v ostatních klubech. Bylo hlavně upřímné, opravdu upřímné, férové. Dodnes ještě nemáme podepsanou smlouvu, ale já to tak neberu, je to kus papíru, jsme na domluvě a nevidím problém, který by nám v práci překážel.

Takže první dojmy ze Znojma jsou pro vás příjemné?
To určitě! Podmínky jsou tady dobré, já jsem spokojen, hráči pracují naplno a to je výborný.

Znojmo je pověstné útočnou, líbivou hrou. Budete se vy, jako obránce, snažit změnit styl hry, nebo nějak do koncepce zasahovat?
Už jsem to několikrát říkal, že nechci nějak rázně měnit styl hry, že přijdu a najednou se začne hrát úplně jiný hokej. To já ani nechci. Rád bych navázal na ten obrovský kus práce, co tady odvedl Pavel Pazourek a Milan Kastner. Dvakrát po sobě byli v play-off a to je úžasný úspěch! Ale samozřejmě bych byl rád, kdyby se ve hře objevily prvky, které bych tam rád viděl, jak z hlediska obrany, tak i útoku.

Orlům bylo často vyčítáno, že se do bránění moc nehrnou.
Tady bych byl rád, kdyby se nám povedlo něco změnit. Ale znovu připomínám, že tohleto družstvo bylo dvakrát po sobě v play-off a to je výborná věc.

V současné době ale odešli tři obránci a přišel zatím jen jeden. Co s tím?
Jsou tady mladí obránci, chceme s nimi pracovat dál. Podle slov pana Dočekala se na doplnění ještě pracuje a věřím, že bude dobré.

Budete se snažit do přípravy zapojit také juniory?
V současné době s námi trénuje Zapletal a pokud se objeví další mladí, u nichž je šance, že výkonnostně poskočí, budeme s nimi určitě pracovat. Mně se líbí, že oddíl se rozhodl touto cestou jít a dát mladým klukům šanci. A to byl taky jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl sem jít. Spolupráce s Pavlem Pazourkem by tomu měla dát nějaký řád.

Trenérský tým se rozrostl, mnoho se již o tom mluvilo a napsalo. Máte nějak konkrétně rozdělené úlohy?
Nerad bych to charakterizoval tak, že ten má na starosti to a ten to. Mně se ale toto rozdělení líbí v tom, že Pavel Pazourek to jakoby zastřešuje, má spoustu zkušeností a pracuje ve Znojmě už dlouhá léta. My jsme u družstva tři. Já jsem spíš obránce, Milan Kastner a Milan Skrbek útočníci a každý se budeme snažit využít svých zkušeností ve prospěch mužstva. Navíc Milan Skrbek je odborník na fyzičku, takže je to optimálně skloubené a myslím si, že to bude fungovat. Jsme partneři, kolegové a chceme to někam posunout.

Proč jste si vzal do Znojma s sebou zrovna Milana Skrbka?
Za prvé: protože se dlouho známe a dlouho jsme spolu hráli. A za druhé: jsem přesvědčen o tom, že je opravdu odborník přes fyzickou přípravu. Nemá to jen nastudované z knížek, má s tím mnoho zkušeností a zkrátka to umí. Proto jsem chtěl, aby tady u toho byl. Navíc byl i mnoho let úspěšným trenérem, vedl juniorské tréninkové středisko na Kladně a taky působil jako pozorovatel a asistent u "A" týmu.

Jaké jsou vaše cíle ve Znojmě. Stanovilo již vedení klubu nějaké?
Zatím ještě ne. Víte, ono to bylo všechno hrozně narychlo. Musela se nachystat letní příprava, sportoviště a tak. Bavit se o cílech na další sezónu budeme mít ještě spoustu času. Vedení mi připadá rozumný a myslím si, že asi jednoznačným cílem bude play-off a dál se uvidí.

Myslíte si, že naše mužstvo má dostatek sebevědomí k tomu, aby se mu konečně podařilo udělat ten krok do dalšího kola?
To jsou právě ty věci, které bychom rádi zlepšili, zapracovali na nich.

Myslíte si, že to dokážete?
Já věřím, že určitě! Kvůli tomu jsem sem taky přišel. Kdybych tomu nevěřil, tak sem nepůjdu!

Teď trochu odjinud. Dominik Hašek ve své knize „Chytám svůj život“ píše, že když se vám na olympijském turnaji v Calgary 1988 nedařilo, prohlásil jste: "To je hrozný, co já tady hraju. Ať mi dají masku tý slepice a já tady budu radši dělat toho maskota!" To už jste tehdy tušil, že budete trénovat Znojemské Orly, kteří bývají fanoušky jiných klubů nazýváni slepicemi?
(smích) Tak to určitě ne. Když se člověku nedaří, často řekne něco takového. A já jsem toho taky určitě řekl za svou kariéru dost. (smích)

Sledujete internetové stránky hokejových klubů?
To víte, že ano. Většinou o víkendech, když přijedu domů, tak po internetu brouzdám.

Jako reprezentační obránce a mistr světa z Prahy v roce 1985 jste měl velmi pestrou kariéru. Ve kterém klubu jste byl nejvíce spokojen?
Asi nejraději vzpomínám na New York Rangers, kde jsem byl dva a půl roku a na tři roky v MoDo. To byla obrovská zkušenost. Rád vzpomínám i na Jihlavu, kde jsme dvakrát získali titul a jeden taky na Kladně. Líbilo se mi také ve Varech i ve Zvolenu. V podstatě nemám jako hráč žádné špatné vzpomínky.

Váš syn pokračuje ve vašich stopách. Hrál v mládežnických reprezentačních výběrech, cestuje po světě. Z domova odešel již v patnácti letech do Švédska. To jste se ho nebál tak brzo vyslat za hokejem do světa?
On byl vlastně s námi celou dobu na cestách. V Americe, ve Švédsku a doma strávil jen pár let, takže mu to ani nepřišlo. Myslím si, že mu to hodně dalo. Kromě hokeje umí dobře anglicky a švédsky, což se jen tak nenaučíte.

Jak jste s jeho výkony spokojen?
Víte, my jsme se domluvili, že o sobě navzájem nebudeme mluvit v médiích. Je to jeho život, jeho kariéra. On poznal, že se musí sám svou pílí vypracovat a prosadit. Já jsem mu jen pomohl odstartovat. Když jsem byl na Kladně, tak se mi divili, proč jsem ho tam nevzal. Já jsem přesvědčen, že vztah táta – syn, trenér – hráč nemůže nikdy fungovat. Proto jsem ho ani nevzal s sebou do Znojma, navíc má na Kladně smlouvu. Chtěl by hrát extraligu, tak se uvidí.

Kladno letos opustilo nejvyšší soutěž. Kde vy osobně, jako bývalý manažer a trenér Kladna, spatřujete příčiny tohoto pádu?
Já si myslím, že těch příčin tam bylo několik. To je na dlouhou debatu a já nechci mluvit o někom jiném. Budu mluvit za sebe a o svých chybách. Ten hlavní a hokejový důvod byl v tom, že jsme se se Zdeňkem Vojtou nemohli shodnout na jednotném názoru na trénování a vedení týmu. Ten rozdíl už byl tak velký, že jsme se nedokázali domluvit. Ale zase není pravda, jak někde psal "Česťa" Šindel, že jsme se hádali před hráči. Rozešli jsme se jako slušný lidi, po zralé úvaze a po dohodě s vedením. Sami jsme šli za panem Jágrem a domluvili se, že skončíme. Nevím, proč teď "Česťa" v novinách poukazuje na cizí chyby. Nastoupil k mužstvu v listopadu a měl vlastně čtyři měsíce na to, aby s ním něco udělal. Když se to nepovedlo, tak svaluje vinu na všechny kolem a nehledá ji taky u sebe.

Neobáváte se, že vaše předchozí působení na Kladně může vyvolat určité pochyby?
Chápu, že si lidi stejně budou říkat: Rok dělal na Kladně manažera, šli dolů. Jako trenéra ho vyhodili. Tak co bude dělat tady? Já bych si to říkal taky. Je teď na mně, abych splnil očekávání a já pro to udělám všechno.

Myslíte si, že tady ve Znojmě nehrozí podobné rozpory, jaké jste měl se Zdeňkem Vojtou?
Ne! Opravdu ne. Zatím máme na trénink stejný názor. Když jsem si pouštěl kazety, tak Znojmo hraje pěkný bruslivý hokej, který se mi líbí. Zbývá pár věcí, které budeme do hry chtít dát a bude to dobré.

Má tento kádr na to, aby v příští sezóně uspěl?
To určitě. Já si myslím, že určitě. Kdybych si to nemyslel, tak by nemělo cenu tady být.

Baví vás trénování?
Hrozně! Já jsem nikdy nic jiného než hokej nedělal. Mě moc nebavilo dělat manažera. Připadal jsem si na to moc mladý. Já jsem vždycky hrál a najednou jsem seděl v kanceláři a musel jednat s lidma. Ale tohleto mě baví! Hokej mě baví!