HoR

po 21. 7. 2008

Fan club oslavil 10. narozeniny

Fan club oslavil 10. narozeniny

Akce se účastnilo na sedm desítek hostů. Kromě fanoušků přijel i bývalý trenér Orlů Pavel Pazourek, nechyběl trenér Karel Vaněk, z managementu klubu přišel Roman Kaňkovský a v neposlední řadě přijali pozvání bývalí i současní hokejisté Milan Procházka, Radim Freibauer, Petr Altrichter, Martin Altrichter a na chvíli se zastavil i Peter Pucher. Mnoho hokejistů muselo pozvání odmítnout, protože byli v té době na dovolené nebo jim povinnosti nedovolily dorazit.

Ohlasy a vzpomínky některých účastníků

Hurvajs
Deset let dělám prezidenta a doufám, že ještě hodně let budu, že ve Znojmě bude hokej pokračovat dál, jestli extraligovej, prvoligovej, druholigovej... Fan club jsme zakládali s Pružinou (Michal Smolka), Gibson (Honza Ksenič), Daniela Watzingerová, Pavel Přibyl. Papírově nám to pomohl sepsat, ať to máme oficiálně, Hynek Bláha. Z té původní party jsem zbyl já a Pašík. Ti ostatní chodí na hokej, ale už to není, že by jezdili na výjezdy a tak. To je ale jasný, mají rodiny. Fan clubem prošlo celkem 246 lidí. Každej rok je to kolem devadesáti sto lidí. Chtěl bych poděkovat Romanovi Kaňkovskýmu, který mi pomohl tuhletu akci zorganizovat.

⇒ Pavel Pazourek diskutuje se "starými známými"

Pavel Pazourek
Je to velmi pěkná akce, potkal jsem spoustu známých i někteří hráči přijeli. Tak by to mělo vypadat, že by se lidi sem tam takhle sešli. Trénuju v Hradci Králové, teď mi končí dovolená a začneme trénovat. Daří se mi dobře, a když se něco povede v hokeji, tak je to ještě lepší.

Milan Procházka
Ve Znojmě to byly nádherný roky, jsem rád, že jsem tu hrál a že jsem tady mohl s hokejem začít. Byla tu dobrá parta, Milan Kastner byl skvělej kapitán, fanoušci byli výborní. Moc rád na to vzpomínám. Je to příjemný se dívat na to plátno, jaké tu byly úspěchy v hokeji, lidi bavilo chodit na hokej. Teď je Znojmo mým soupeřem, ale doufám, že se tady ještě bude hokej hrát dál. Zápasy se Znojmem beru tak, jako ty ostatní, i když mám v týmu kamarády. Jdu do toho jako do každého jiného zápasu, že chci vyhrát.

Radim Freibauer
Ve Znojmě to bylo super, dobrý, bezvadný. Mám v Jihlavě svoji firmu a hokeji už se nevěnuji, jen si jdu dvakrát týdně zahrát s klukama ve Velmezu. Jsem spokojený, mám se dobře.

Petr Altrichter
Je to tady vynikající, na Znojmo vzpomínám strašně rád. Kdykoliv tudy projíždím, nebo teď jsem tady, mám nádhernej pocit. Jezdívám se sem i dívat na hokej. Byl jsem v Znojmě, když hokej začínal, měl boom a lidi na to pořád vzpomínají. Fanoušci tady byli neskuteční.

Martin Altrichter
Doteď si vzpomínám, jak jsem tady společně dělali to chytání ryb (Sólokapr Martina Altrichtera). Mám doma ještě někde schovaný fotky. Přijel jsem kvůli Hurvajsovi, který mě celou dovolenou v Chorvatsku lanařil, ať přijedu. Samozřejmě, že vím, že znojemský fan club slaví 10 let. Jsem rád, že mě sem Hurvajs pozval, i když se nemůže dělat ohňostroj, ale my si poradíme i bez toho. Trošku mě ale mrzí, že gólman takových kvalit, jako je Hurvajs, má stejný číslo jako já.

Pepa Kulhánek (fanoušek Litvnínova)
Se znojemskými fanoušky jsme se poznali v roce 1996 ve Zlíně na Pragobance, to ještě jako oficiální fan club nefungovali. Od té doby spolu kamarádíme. Byl jsem na všech vzájemných zápasech s Litvínovem, kromě jednoho. Když Litvínov nehrál play off, tak jsme sem jezdili na play off, nebo třeba když v první lize hrávali s Třebíčí, tak jsme přijeli fandit, byli jsme na baráži s Opavou, Jihlavou. Největším zážitkem ze Znojma je, když jsme jeli na zimáka na velbloudech. To už myslím hodně dlouho nikdo nepřekoná.
Vzpomínka na spanilou jízdu litvínovských fanoušků

Pružina
Máme za sebou nádherných deset let. Našel jsem si díky hokeji i manželku. V Přerově. Prvně jsem spolu chodili, pak se to jedno pozdní odpoledne zlomilo, měli jsme dítě, pak se to zlomilo zase a měli jsme druhé dítě a už jsme na hokej ven nejezdili. Hokejový moment, na který si vždy vzpomenu je, že jedeš do Českých Budějovic na hokej, vedeš 4:0, za 80 sekund dostaneš na 4:4, tak to nas...

⇒ Kuře v historickém dresu

Kuře
Už jsem taky ženatý. Ten historický dres mám od kámoše, který v něm ve dvanácti letech hrál hokej. Jmenuje se Tomša. Dres je asi z roku 1982. Nejsilnější zážitek se nedá vykládat. Už si jdu na ten párek.

Bodlina
Bubeníka dělám devět let. K bubnování mě přivedlo, že je parádní roztleskat ty lidi. Vzpomínám rád na to, že když jsem začínal, tak byl plný stadion. To bylo krásný. Teď už nám to tady trochu chybí. Bubnování se mi nemůže stát rutinou, hrozně mě to baví. Pořad vymýšlíme něco nového, abysme nabudili lidi a kluky na ledě.

Gibson
Nepublikovatelné zvuky a nepublikovatelná věta.

Václav Jaša (65 let, jeden z nejstarších členů fan clubu, nechybí na žádném výjezdu)
Odmala jsem se věnoval fotbalu, hrál jsem v Sezimově Ústí a pak za Vodní stavby Tábor. Před 26 let jsem přišel do Znojma a trénoval jsem fotbal. Když jsem přestal s trénováním, začal jsem chodit na hokej. Za nás to bylo ještě tak, že v zimě se hrával hokej a v létě fotbal, takže k hokeji jsem měl blízko. A když jsem poznal fan club, lidi, kteří se hokeji věnují, tak jsem se do fandění pustil, ne s vervou, ale srdce mě táhlo. Přiznám, že nejsem členem fan clubu deset let. Normálně jsem si kupoval permanentku a sedával dole na pravé straně. Nešel jsem mezi ně kvůli tomu, že budu mít levnější permanentku, ale kamarádi viděli, že sedím a fandím a ať jim jdu pomoct s fanděním do kotle, tak jsem šel. Věřím, že tady hokej bude pořád, že to není pravda, že by mohl skončit.

⇒ Bubny znojemských bubeníků

Pašík
Ve fan clubu jsem od jeho narození. My jsme pohromadě vlastně od druhý ligy, to je sezóna 1994-95, od 1996 jsme byli jako fan club a od roku 1998 jsme oficiálně zaregistrovaní jako občanské sdružení. Bubnování mám jako koníčka, táhne mě na hokej, že jsme dobrá parta. I když už jsem postarší osoba, tak to bubnování mám rád. Dávám do toho pořád všechno a chci to posunout ještě dál. Začínali jsme s jedním bubnem, byl z vinobraní ještě s papírovou blánou. Potom Albánek koupil na vlastní náklady ten zelenej buben. To jsme měli dva a pak přicházeli další, kteří si buben taky kupovali za svoje jako Vasil a Riči, který přijížděl na každý zápas až od Mikulova. Tak jsme se postupně rozvíjeli, až jsme se dostali na šest bubnů. Mohlo jich být i víc, ale to už by se špatně kočírovalo, aby se udržely rytmy. Bylo by to plácání pátý přes devátý a to už není ono. Bubnuje nás šest lidí plus máme dva náhradníky. Na výjezdy ven už se tak nedáme dohromady, jezdí maximálně čtyři bubny.

Kuzma
Chodím na hokej od krajskýho přeboru. Desátý výročí fan clubu je paráda. Jediný, co mě mrzí, že to není jak to bývalo za druhý ligy. Viděli jsme to tady na plátně, jak býval plný stadion. Člověk musel chodit na zápas hodně brzo, aby vůbec chytil místo. A to je teď tady extraliga, co si každý přál. Bohužel to vypadá, že cesta, jak přilákat lidi na hokej je přes takovej ten americkej systém. Dělat velký reklamy a uplácet lidi dárkama. Ale nevím... My jsme začínali tak, že jsme sedli s Honzou do žigula a jeli jsme na výjezd. Třeba jsme jeli do Přerova, i když nám vyhrožovali, že nás zmlátí, ale přesto jsme jeli a fandili. Tehdy to asi byla taková móda, že lidi začali chodit na hokej, těžko říct, čím to bylo, že jich chodilo tolik. Dneska je to asi o něčem jiným. Ani kvalitní hráči lidi nepřitáhnou. Je to takovej paradox, když dělali výzkum a zjistili, že kromě kontinentální ligy má nejvíc olympijských vítězů a mistrů světa česká extraliga a přitom na ni chodí nejmíň lidí. Asi fakt ty lidi naláká ten americkej trend, zlepšit halu, sedět tam a žrát hamburgry. I když na druhou stranu v Praze taky moc lidí nechodí. Když se to vezme u nás, tak na nějakejch třicet tisíc obyvatel chodí na stadion v průměru tři tisíce, tak je to deset procent, což je takovej republikovej průměr.

FOTOGALERIE Z OSLAV 10. NAROZENIN FAN CLUBU

Nové internetové stránky fan clubu - http://znfans.webnode.cz/