Venku hrajem líp než doma

Jeden z nejhorších výkonů letošní sezóny předvedli v utkání se Znojmem vítkovičtí hokejisté. Slabý důraz v útoku, mizerná souhra obrany a několik individuálních chyb dostalo zpočátku odevzdané Znojmo na koně. Také rozhodčí Kolísek na kvalitě utkání příliš nepřidal. Jeho první záznam do zápisu utkání sice ještě nesl všechny znaky, které jsou potřebné k vyloučení hráče - Karel Soudek neudržel nervy na uzdě a dohrával souboj u mantinelu s Davidem Moravcem pomocí své hole - ale hned další dvě vyloučení spíše připomínaly pokus o pořádné "zaříznutí" jihomoravanů. K vyloučením Petera Puchera i Pavla Valka by v případě přítomnosti jiných rozhodčích pravděpodobně nedošlo. Avšak další průběh dal za pravdu těm, kteří měli v pana Kolíska větší důvěru. Větší důvěra v jeho nezaujatost však byla přímo úměrná k důvěře v jeho kvalitu. Rozhodčí nepískal nic a zároveň vše.

Zbytečný faul Soudka paradoxně přispěl k pozdějšímu vítězství Znojma. Přesilovka se pro domácí vyvíjela dobře až do okamžiku nešťastné rozehrávky na modré čáře. Ivan Padělek dokonce mohl po pěkné Štraubově zadovce skórovat a svůj pokus dostal i David Moravec. Oba dva ztroskotali na Oldřichu Svobodovi. Pak došlo k onomu výše zmíněnému kiksu. Najednou se na Martina Pruska řítili dva znojemští útočníci. V cestě jim stál jen osamocený Ivan Padělek a ten tečoval Kaňkovského přihrávku tak nešťastně, že puk skončil za zády Martina Pruska. O sem minut později bylo vyrovnáno. Přesilovku při vyloučení Petera Puchera využil opět Ivan Padělek a odčinil tak svou nešťastnou teč z úvodu zápasu. Vítkovice byly lepším celkem a zvláště levá strana znojemské obrany byla velmi prostupná. Marek Ivan, Roman Kaděra i Ján Pleva si projížděli kolem pravého mantinelu jak se jim zlíbilo. Jenže žádný z jejich pokusů o ohrožení svatyně Oldřicha Svobody nebyl dostatečně účinný.

Druhá třetina byla nudná. Nicota a zmar ovládly hole obou mužstev a na hru se téměř nedalo dívat. Světlou výjimkou byly dva pokusy Vítkovic, které mohly ovlivnit průběh zápasu. Nejprve se před znojemskou brankou objevil Marek Ivan a pokusil se o blafák, o pár minut později nastřelil Dmitrij Jerofejev svým obávaným projektilem od modré tyč. Znojmo se výrazněji dokázalo prosadit až v samém závěru třetiny při Výtiskově vyloučení, ale Hešova střela od modré s následnou Kumstátovou tečí šla těsně vedle.

O prvních pěti minutách závěrečné části hry by pravděpodobně nenapsal nic ani král českých sportovních žurnalistů Ota Pavel a nestoru komentátorů panu Laufrovi by pravděpodobně došly slova. Po pěti minutách však došlo k obratu vpravdě filmovému. Blitzkreig německých vojsk v létě 1941 na ukrajinských pláních byl proti nástupu znojemských pěší výpravou postarších důchodců po operaci endoprotézy. Vítkovická obrana zase jednou předvedla v praxi, že každý pracující má právo na přestávku na cigaretku a naprosto vyklidili pole. Pak už jen stačilo, aby si Patrik Fink křiknul u Pruskovy branky o přihrávku a dostal ji. Proti střele z bezprostřední blízkosti pod víko nemá šanci ani protiraketová střela Patriot a Martin Prusek na tom byl obdobně. Za pouhých dvacet pět vteřin si nabruslil mezi kruhy Jiří Jantovský, zeptal se Pruska kam to chce a nehledě na jeho pošetilé mumlání že do lapačky nekompromisně zavěsil přímo do pravého horního růžku branky. Obdobná pohroma se opakovala ne v hodině dvanácté, ale v její menší sestřičce - ve dvanácté minutě. Nikým neobtěžovaný Zbyněk Mařák si v levém kruhu pro vhazování pohodlně zamířil do mezírky mezi Pruskovou vyrážečkou a tělem a čtvrtý gól vyhnal diváky z haly.

---

Autor: Misha Berg