V lize už nebude prostor na to uhnout, velí Jakub Šaur

Příprava je za vámi, byly tam však i dnes nějaké věci, na kterých je nutné ještě zapracovat?

Určitě tam takové věci pořád byly, přeci jen je to stále začátek sezony, takže předpokládám, že úplně ideální to rovněž nebude. Nyní máme týden prostor na tom zapracovat, protože určité mezery tam jsou.

Žďáru se v přípravě podařilo vyhrát pouze jednou. Bylo na nich tedy znát, že se trápí?

To bych asi úplně neřekl. Jakmile jsme odskočili na rozdíl tří gólů, tak možná trošku ano, ale když nás měli na dosah nebo vedli, tak se snažili tu přípravu nějak zachránit a chtěli se rovněž o výsledek poprat, jako každý jiný tým.

Místo sedmi zápasů jste odehráli nakonec „pouze“ pět. Ovlivnila vás ta delší prodleva nějak?

O to více jsme se snažili přidávat si na kole, v posilovně či v trénincích, abychom to manko trošku vynahradili. Místo plánovaného zápasu jsme měli i trénink odpolední nebo odehráli modelové utkání mezi sebou Osobně si myslím, že jsme to tím nahradili a nebyla to nakonec taková tragédie.

Tři výhry a dvě prohry. Hodnotit se to tedy dá trošku pozitivněji?

Takhle řečeno to úplně pozitivně nezní. Samozřejmě výsledky jsou důležité, ale zbytečně bych se v tom nevrtal. To podstatné začne příští sobotu tady v Nevoga aréně. V lize už nebude prostor na to si nějak výsledek pokazit nebo dokonce prohrát podobným stylem jako v Hodoníně.

Po devíti letech v Polsku jste se vrátil do českých vod. Zvykáte si, nebo už jste si zvykl?

Když jsem se vracel z Polska, rozmýšlel jsem se, jestli budu vůbec pokračovat v hokejové kariéře. Pak se naskytla možnost jít sem do Znojma. Nabídka mě zaujala a lákalo mě hrozně se sem vrátit. Samozřejmě si ještě trošku na ty české podmínky zvykám, protože to je opět všechno jiné, ale jinak se cítím dobře a spokojeně a bude záležet jen na mně, jak se k tomu postavím. Stejně tak doufám, že sezona bude vydařená a podaří se nám vytvořit něco velkého a perfektního.

Ze Znojma jste odcházel jako juniorský mistr extraligy a vracíte se jako vítěz Kontinentálního a polského poháru či dvojnásobný vicemistr polské ligy. To se poslouchá asi hezky, že?

Určitě jo (smích). Je fajn, že se mi taky za tu kariéru povedlo něco vyhrát. I kvůli tomu ten sport člověk ve finále dělá a byl bych hrozně rád, kdybych k těm úspěchům mohl přidat další tady v dresu Orlů. Přeci jen vyhrávat je návykové a člověk si to rychle oblíbí.

Nebyla třeba chuť pokusit se přidat k těm dvěma stříbrům v polské lize i ještě to zbývající zlato?

Už ne. Zaprvé se mi narodila dcera a zadruhé jsem už chtěl se vrátit zpátky do Čech a mít více klidu. S tím, že se mi nepovedlo vyhrát ligu, jsem se už nějakým způsobem smířil. Navíc i těch dvou zlat z pohárů si hrozně vážím. Třeba si ale nakonec ten sen o ligovém zlatu napravím tady…

Zmínil jste poháry. Jak se bere mezi hráči právě ten Kontinentální? Je hodně ve stínu Ligy mistrů, kterou jste si mimo jiné také zahrál, či ne?

Podle mě záleží hrozně na zemi, ze které tým pochází. Zrovna ten rok jsme neměli v Krakově úplně dobrou sezonu a právě tento šampionát nás nakonec vystřelil nahoru. I díky tomu jsme si další rok Ligu mistrů zahráli, takže vítězství a následný posun ještě výš byl pro Polsko hrozně speciální.

Tam jste byl obráncem i produktivnějšího rázu. Bude zde vaše role podobného charakteru?

Samozřejmě bych chtěl být i tady přínosný týmu svými body. Role hráče se ale v průběhu sezony vyvíjí, taky záleží na dalších okolnostech, jestli hrajete přesilovky apod. Já se ale rozhodně nebudu tady nějak bezhlavě honit za body, budu plnit tu roli, kterou dostanu, aby tým fungoval a došel co nejdál.

Je něco, na co jste se ještě do Znojma kromě hokeje těšil? A je mezi těmi věcmi i každoroční vinobraní, které probíhá tento víkend?

Na vinobraní se tedy nechystám, protože doma máme s manželkou třítýdenní holčičku, takže máme trošku jiné starosti a radosti. Myslím si ale, že bude ještě určitě prostor k tomu si město a okolí projít.

Autor: Vláďa Jelen, foto: Nikola Růžičková