Jako většinu kluků i malého Braňu přivedl k hokeji otec, který působil v Trenčíně u dorosteneckého týmu. „Když jsem dorostl do přípravky, tak mě asi v šesti letech přivedl na zimák a už jsem u toho zůstal. Trenčínu jsem byl věrný až do dospělosti. Až po vojně jsem přestoupil do Nitry, pak do Liptovského Mikuláše,“ vzpomíná statný obránce.

Ač měl všechny předpoklady pro dobrou kariéru, do slovenské reprezentace se zatím nepodíval. „Na reprezentační výběry jsem měl smůlu, protože náš ročník 1977 byl hrozně silný, a tak jsem se tam nedostal. Tehdy tam hráli kluci, kteří jsou dneska všichni v NHL,“ uznává Kvetan. Rozhodl se tedy zkusit štěstí jinde. Zamířil za oceán, kde mu pomohli sehnat angažmá kamarádi: „Kluci, co hráli v Americe, v NHL, měli nějaké kontakty, a tak jsem jim řekl, že bych taky rád zkusil nějakou tu jejich nižší ligu. Draftovaný jsem nebyl, takže jsem neměl skoro žádnou šanci jít do NHL. Dostal jsem se do ECHL, což je záložní soutěž pro farmy.“

Na své působení ve státech Kvetan rád vzpomíná a pyšný je hlavně na své angažmá v Louisianě: „Zatím největším úspěchem v mé kariéře bylo účinkování v Louisianě, kde jsme v jedné sezóně vytvořili i několik rekordů, např. jsme prohráli jen 11 zápasů ze 72.“

V nižších zámořských soutěžích získal nejen zkušenosti, ale také jistou dávku sebevědomí. Své schopnosti a přednosti shrnuje stručně: „Technika je v pohodě, slušně bruslím, alespoň to o mně říkají, mám dobrou střelu i rozehrávku a v Americe jsem si zvykl i na tvrdost. Dokonce jsem se i několikrát porval, ale to se tady moc nepěstuje.“ Jedním dechem dodává i další svoji přednost, nebo spíš zajímavost jeho všestranného talentu: „Celý život jsem hrál obránce, ale v Americe, když bylo potřeba, jsem nastupoval i v útoku (v patnácti zápasech na křídle).“

Jen málokdo ví, že se Branislav Kvetan objevil ve Znojmě už v minulém roce. „Vloni o prázdninách jsem se spojil s panem Dočekalem, a dokonce jsem byl ve Znojmě i na dvou trénincích. Dohodli jsme se, že až se po sezóně vrátím domů, tak se ozvu a domluvíme se na další spolupráci. Tak jsem zde a mám smlouvu na jednu sezónu,“ sděluje zákulisí jeho příchodu do Znojma.

Braňo je absolventem čtyřletého středního odborného učiliště železničního s maturitou, je svobodný, žije s přítelkyní Veronikou. Pochází z rodiny, kde všichni provozovali nebo ještě provozují nějaký sport. „Celá naše rodina je sportovně zaměřená, švagr Ján Valach se dokonce cyklistikou živí v české stáji eDsystem. Na kole jezdím rád i já, je to můj druhý nejoblíbenější sport. Ale jinak na nějaké vášnivé provozování koníčků nemám čas, vše podřizuji hokeji,“ přiznává.