K hokeji ho přivedl děda, který v Jindřichově Hradci trénoval. Otec jezdil na kole a chtěl syna k cyklistice přivést také. Odjel dokonce jeden závod, hokej ho ale táhl víc, a tak u něj zůstal. Bruslit začal ve čtyřech letech a Jindřichově Hradci zůstal věrný až do juniorské extraligy. Na jednu ze svých úspěšných sezón vzpomíná: „V sezóně 1999-00 jsem byl nejlepším střelcem juniorské extraligy a měl jsem tehdy možnost odejít do Plzně nebo do Kladna. Nakonec jsem odešel do Kladna a na střídavý start jsem byl uvolňován do Berouna.“

I přes to, že na sebe upozornil svou produktivitou, když v jedné sezóně vedl tabulku střelců juniorské extraligy, pozvánku do mládežnických reprezentačních výběrů nikdy neobdržel. „To máte těžké, z Jindřichova Hradce se do repre neodchází, tam jsou tlačení hlavně hráči Sparty a podobných týmů,“ vysvětluje nezájem reprezentačních trenérů mládežnických mužstev o jeho služby.

Ve svých devatenácti letech odešel zkusit štěstí za moře, kde se prosadil a v nižší soutěží West Coast Hockey League sehrál dvě sezóny. V dresu týmu z Long Beach se tehdy potkal s dalšími Čechy - Tomášem Kapustou, Davidem Kudělkou, Martinem Lamichem nebo Tomášem Hradeckým. Po návratu se důrazný útočník prosadil do základní sestavy Českých Budějovic, se kterými ale v sezóně před příchodem do Znojma sestoupil z extraligy. Brzy po baráži se mu ozval znojemský manažer Rostislav Dočekal a zanedlouho se Zdeněk objevil ve Znojmě.

V útoku může hrát na jakémkoli postu: „Jsem univerzální útočník, víc jsem sice hrál centra, ale taky pravé křídlo. Většinou hraji dopředu.“ Jako snad každý kluk, který s hokejem začínal, měl i on své velké vzory: „V mládí jsem měl samozřejmě jako většina kluků za vzor Gretzkého a Jágra. Teď už se soustředím sám na sebe, abych odváděl dobrou práci.“ Zdeněk má střední průmyslovou školu stavební, je svobodný, ale zadaný, veškerý svůj volný čas se snaží trávit s přítelkyní. Jeho velikou zálibou je sport a rád si zajde do kina.