V šesti letech přivedl otec malého Ondřeje do přípravky Vítkovic. Bydlel hned vedle stadionu, tak to neměl na tréninky daleko. Ve vítkovickém dresu taky strávil zatím skoro celou svou hokejovou kariéru a odbyl si tu i svou extraligovou premiéru. V nejvyšší soutěži poprvé nastoupil v jednom zápase play-off proti Spartě, odehrál asi 15 minut.

Prošel všemi mládežnickými reprezentačními výběry. Každý rok byl minimálně na jedné akci. Ty hlavní, jako MS, ho ale zatím míjely. Jelikož se mu během loňských prázdnin nepodařilo získat zahraniční angažmá, vzal za vděk druholigovou Orlovou. Po skončení sezóny mu nabídl jeho agent Stloukal možnost zúčastnit se přípravného kempu ve Znojmě, kde nakonec zůstal a absolvoval celou letní přípravu. Stejně jako jeho vrstevníci nemá místo v sestavě jisté, ale je odhodlán bojovat: „To se uvidí, až začneme trénovat na ledě, jak mi to sedne a jak se mi bude dařit. Určitě se o místo tady budu chtít poprat.“

Vystudoval gymnázium a jeden semestr VŠB, obor metalurgie. Pro nezájem o obor studium ukončil. Teď dělá přijímačky na práva, ale hokej se školou může skloubit pouze v případě individuálního učebního plánu. „Zranění a konec kariéry může přijít kdykoliv a s gymnáziem toho pak člověk moc nenadělá.“

Ondřej je svobodný, má přítelkyni. Má rád všechny sporty, k jeho oblíbeným patří biliár, bowling, squash. Ve volném čase si zajde do kina nebo poslechne nějakou hudbu. Z rodiny na vrcholové úrovni nikdo nesportoval. Jeho mladší bratr hrál hokej do juniorky ve Vítkovicích a ve Frýdku-Místku.

4. 7. 2005