Martina Havláta přivedl v pěti nebo šesti letech k hokeji otec, který také dříve hrával a trénoval. „Díky tomu bylo rozhodnuto, jaký sport budu dělat,“ dodává hbitý útočník, jenž v Brně prošel všemi mládežnickými kategoriemi až do juniorů. V roce 1998 se potom jeho kroky ubraly do Třince, kde sice také nastupoval za juniorské mužstvo, ale zároveň začal hrát i extraligu dospělých. Po dvou letech odešel do zámoří, kde je jeho klubem Ottawa Senators.

Do Kanady ho zcela určitě přivedly nejen skvělé výkony v Třinci, ale také mládežnických reprezentačních výběrech, zejména v „dvacítkách“ s nimiž v roce 2000 získal na Mistrovství světa ve Švédsku zlato. Stejný kousek se mu podařil v tomtéž roce i s národním týmem dospělých na Mistrovství světa v Petrohradě. Ověnčen těmito dvěma zatím největšími úspěchy kariéry pak nastoupil do sezóny 2000-01 hned za první tým Ottawy, v jehož dresu odehrál zatím čtyři sezóny, celkem 321 zápasů a nasbíral 240 bodů za 103 gólů a 137 asistencí. Později se zúčastnil také olympiády v Salt Lake City a v roce 2004 odehrál jak Mistrovství světa v České republice, tak Světový pohár.

Před sezónou 2003-04 se protáhla jednání se Senátory o nové smlouvě a prezident znojemského klubu Jaroslav Vlasák mu umožnil, aby trénoval s týmem Orlů. Očekávalo se také, že by ve Znojmě mohl odehrát několik zápasů, než odejde do zámoří, Martin však dal přednost Spartě Praha. Stávka v NHL v ročníku 2004-05 ho pak přivedla zpět na jih Moravy. Nejprve váhal mezi Třincem a nabídkou švýcarského klubu Servette Ženeva, nakonec ale bylo všechno jinak: „Hlavním důvodem, proč jsem sem přišel, bylo to, že je tady můj kamarád Patrik Eliáš a také že to mám do Brna kousek, takže můžu každý den dojíždět,“ vysvětluje.

Havlát má základní vzdělání, na maturitu nedosáhl, protože mu chybí poslední ročník. Pochází ze sportovní rodiny, otec se také věnoval hokeji, matka rovněž sportovala, ovšem ne závodně. Podobně je na tom jeho přítelkyně. Ke svým zálibách šikovný forvard uvádí: „Volného času moc není, protože v NHL každý druhý den hrajeme, takže odpočíváme, abychom nabrali síly na další zápas. Jinak mám strašně moc rád auta, filmy, hudbu… jako všichni ostatní.“

8. 10. 2004