Začínat doma? Obrovská výhoda, uvědomuje si obránce Kubíček

Jednadvacetiletý obránce, jenž je zároveň nejvyšším hráčem současného kádru Orlů, si v úterý odbude svůj debut v seniorském play-off. Těsně před tím, než samotná série proti Valašskému Meziříčí odstartuje, se ohlíží za uplynulými dvěma třetinami sezóny, mluví o klíčových faktorech, jimiž se Bobři pravděpodobně budou prezentovat, nebo vzpomene i na situaci z minulého týdne, kdy mu hlava překazila radost z třetího potenciálního gólu v sezóně.

V nadstavbě jste se naposledy střetli s Valašským Meziříčím a Šumperkem, oba duely nebyly úplně jednoduché. Byla v nich určitá podobnost?

Proti Valmezu jsme zápas nakonec otočili, bohužel v Šumperku už tomu tak nebylo. Obě utkání měly ale víceméně totožný průběh. Měli jsme sice více ze hry, ale tuto výhodu, a zejména své gólové příležitosti, se nám nepodařilo přetavit v úspěch. Naopak soupeři na nás vyzráli svou jednoduchostí.

Vy pocházíte z Králíků, které jsou pár kilometrů od Šumperka. Měl jste tedy na posledním zápase nadstavby i četnou podporu rodiny v hledišti?

Od rodičů mám neustálou podporu po celý rok. Velkého počtu utkání se účastní fyzicky, a pokud to není možné, tak fandí doma u televize. Tentokrát to ale bylo o to speciálnější, že jsem hrál na kluzišti klubu, kde jsem mimo jiné ještě minulý rok působil. Tudíž kromě mamky a taťky mě přijela podpořit i sestra.

Nejen proti Bobrům se ale střelecký neúspěch zlomil až ve třetí třetině, kdy jste nasázeli čtyři branky...

Jde poznat, že každý soupeř se na nás chce vytáhnout a je vždy dobře připravený. Navíc i s Valašským Meziříčím jsme se potkali letos už popáté v sezóně a dnes už každý tým má k dispozici video. My jsme ale měli výhodu, kterou byly čtyři silné lajny. Díky tomu se síly rozloží mezi více hráčů a proto jsme často schopni v závěru soupeře zatlačit a překvapit, což se letos jako výhoda ukázalo už po několikáté.

V tom utkání jste mohl otevřít skóre i vy. Chtěl jste v té šanci z první třetiny vstřelit gól, nebo za každou cenu trefit gólmanovu hlavu?

No, byl bych hrozně rád, kdybych mohl říct, že jsem brankáře trefil schválně do hlavy, protože byl v pozici, kdy se to ne každému povede. Ale samozřejmě jsem chtěl trefit bránu. (smích)

Dvě třetiny ročníku jsou za vámi, nakonec jste dokázali udržet druhou příčku. Jste spokojeni, nebo cítíte, že jste mohli klidně atakovat i lídra Východní skupiny?

S Havířovem jsme dokázali, zejména doma, sehrát vyrovnané zápasy, v nichž jsme nebyli daleko od bodového zisku. Bohužel ale byly i jiné duely, kde jsme naopak zbytečně body ztráceli. Druhé místo si ale myslím, že můžeme označit za zasloužené.

Na začátku nadstavby "o nic nešlo", zato poslední boje o udržení druhého místa byly už o něčem jiném.

Právě v těch závěrečných kolech bylo znát, že se všechny týmy snažily dostat do režimu, který budou následně aplikovat i ve vyřazovacích bojích. Tohle byla pro nás určitě výborná příprava před tím, než započne samotné play-off.

Dlouho to vypadalo, že v osmifinále se potkáte se Žďárem nad Sázavou, poslední kolo ale rozhodlo, že tomu tak nebude. Jak jste se soupeřem spokojeni?

Myslím, že na tom ve výsledku příliš nezáleží, takže jestli odehrajeme osmifinále se Žďárem nebo Valmezem, jsme tolik neřešili. Stejně pokud chceme vytvořit nějaký úspěch, musíme porazit každého.

V uplynulém vzájemném domácím zápase byl soupeř z Valašska hodně nepříjemný, na co si proti nim budete muset dát pozor?

Jde o poměrně mladý a hodně obětavý tým, který nevypustí žádný souboj. Velké problémy nám dělali hlavně z protiútoků, na které se budeme muset zaměřit. Určitě bychom si přáli se přes ně dostat v co nejkratším možném intervalu, ale uvědomujeme si, že nás nečeká jednoduchá bitva. Teď se soustředíme na úvodní zápas, který by mohl být v sérii klíčový.

Hraje pro vás velkou roli to, že osmifinálovou sérii zahájíte před domácími příznivci?

Začínat doma je určitě obrovská výhoda. Přeci jen fanoušci nás ženou a podporují celou sezónu, a to i na stadionech soupeřů, což se odráží i do návštěvnosti, která je jedna z nejlepších nejen mezi druholigovými týmy. Věříme, že nám opět výrazně pomohou a budou žít play-off módem, stejně jako my.

Znojmo bylo nuceno letos skládat kádr na poslední chvíli, vytvořila se i přesto v kabině parta, která by měla zvládnout co nejúspěšněji i očekávané vyřazovací boje?

Věřím, že ano. Troufnu si nás označit za tým, který je silný jak na ledě, tak i mimo něj. Atmosféra v kabině je rovněž skvělá. Když půjdeme zápas od zápasu, můžeme posouvat svůj cílový bod výš a výš...

V závěru soutěže vás bohužel trápily zranění a nemoci, vnímáte to jako velkého strašáka?

Bohužel, zranění k hokeji bohužel patří a člověk se jim často nemůže vyhnout. Pro nás je to určitě strašák, zejména proto, že máme úzký kádr. Navíc zápas v Šumperku nedohrál tentokrát Aleš Sova, dlouhodobě chybí i Lukáš Motloch. Samozřejmě ale věříme a doufáme, že se nám už více takových scénářů vyhne právě v nejdůležitější fázi sezóny a budeme brzy kompletní.

Ty absence vám ale paradoxně možná prospějí, často jste totiž nastupoval až jako sedmý bek...

Každý hráč v týmu dostal určitou roli, kterou musí plnit na sto procent. Samozřejmě, pozice sedmého obránce není pro nikoho příjemná, každý by chtěl přeci jen co nejvíce hrát. Je to ale rozhodnutí trenérů, které já plně respektuji, a chci být týmu prospěšný, jak nejlépe dokážu. Díky své výšce mám předpoklady k fyzické hře, což je výhoda, s níž se snažím neustále pracovat, a vím, že bych z toho měl těžit ještě o dost více.

I vy si ale v úterý odbudete premiéru v seniorském play-off. Cítíte na sobě trošku nervozitu?

Ne, naopak už se na to moc těším. Mám s vyřazovacími boji zkušenosti jen v rámci juniorských soutěží. Loni nám to s Šumperkem o bod uteklo, ale letos se to konečně povedlo, bude to speciální. (usmívá se)