Orli Znojmo Orli Znojmo

Věděli jsme, že teď už prostě vyhrát musíme, vysvětluje Robin Rakus

Věděli jsme, že teď už prostě vyhrát musíme, vysvětluje Robin Rakus

Na vítězství Orlů se Robin Rakus podílel jednou asistencí a v závěrečné nájezdové loterii dokonce mohl rozhodnout. O tom, zda by provedl zakončení zpětně trošku jinak nebo co je důvodem formy hrající lajny Boltvan – Rakus – Otava, promluvil v pozápasovém rozhovoru.

Utkání s Velkým Meziříčím přineslo drama až do toho nejzazšího možného konce. Jak se vám to hodnotí?

Těžký zápas. Soupeř hrál solidně z obrany a měl dobře pokryté i střední pásmo, takže jsme museli neustále hledat nějaké řešení, jak se přes to dostat, a z následných chyb nakonec pramenily i jejich góly.

Byl tento zápas v něčem podobný tomu předešlému s Hodonínem?

S Hodonínem si myslím, že jsme hráli daleko hůř. Dnes nám tam nenapadaly i některé šance, což vždycky ten druhý tým dostane do hry, a my jsme pak nehráli tolik v klidu. Trošku nás to tudíž poznamenalo i ve zbylém průběhu duelu.

Docházelo opět rovněž i k osobním soubojům a strkanicím…

Řekl bych, že tento styl hry můžeme očekávat úplně od každého týmu. Tím, že jsme mladí, tak se k nám ti starší hráči snaží být dotěrní a fyzičtější, aby nám to co nejvíc znepříjemňovali.

Vyhrál dnes podle vás tým, který víc chtěl?

I z Velmezu bylo cítit, že rozhodně chtějí taky vyhrát, a na to, že se nacházejí spíše na druhém konci tabulky, tak hráli dost slušně. Myslím ale, že z naší strany rozhodlo to, že jsme v závěru zabrali, hráli týmově a prokázala se i zkušenost těch nejlepších hráčů.

Poprvé v sezoně jste si vyzkoušeli i prodloužení a nájezdy. Je tohle v něčem také přínosné?

Určitě. Samozřejmě nejraději bychom brali plný počet bodů nebo uhráli takový výsledek s někým, kdo je v tabulce před námi, ale je dobré si to párkrát v sezoně vyzkoušet, protože zejména v play-off rozhodují i tyhle zápasy.

Jednalo se o třetí po sobě jdoucí utkání, které jste sehráli na domácím ledě. Nebyli jste tím pádem více pod tlakem?

To bych úplně netvrdil, ale věděli jsme, že po porážce s Hodonínem musíme vyhrát a ideálně získat tři body. Nakonec bereme dva body, za které jsme také rádi, a i lidem jsme trošku ukázali, že i po předchozí porážce dokážeme stále vyhrávat.

V poslední nájezdové sérii jste měl možnost rozhodnout, ale neproměnil jste. Udělal byste zpětně něco jinak?

Měl jsem v hlavě dvě možnosti provedení a nakonec jsem zvolil tu, která mě napadla jako první. Asi bych to ale udělal stejně, když se nad tím takto zpětně zamyslím. Nervózní jsem nebyl, ale v tíze okamžiku mi to trošku sjelo a střela mi nesedla, jinak jsem přesvědčen, že by to byl gól. Zároveň jsem chtěl nechat ten poslední nájezd na Ondrcovi (Jan Ondráček, pozn. red.), aby byl konečnou hvězdou on (smích).

I tak jste měl dnes další asistenci a vaše lajna celkově hraje ve velké formě. Je to opravdu tím, že se znáte už od mala, nebo vám to teď prostě lepí?

To, že se známe, je za mě hlavní faktor, protože vzájemně víme, co od sebe očekávat, a umíme si vyhovět. Nebudu říkat, že je to super, protože vždycky, když se něco takového zmíní, tak to další zápas není úplně nejlepší, ale je to na dobré cestě, aby to super bylo.

Máte mezi sebou vyloženě někoho, kdo to na sebe v určitých chvílích strhne?

Tak bych to úplně neviděl a myslím, že jsme všichni na jedné lodi. Když může někdo z nás vystřelit, tak vystřelí a když vidíme kámoše v lepší pozici, tak mu to nahrajeme, takže asi takhle bych to popsal.

Proti Velkému Meziříčí jste byli i často na ledě při početních výhodách.

Jo. Sice jsme byli psaní jako druhá přesilovková lajna, ale párkrát to vyšlo tak, že jsme přesilovku zahajovali. Já osobně jsem rád, že toho můžu být také součástí, jelikož se dostanu zase více do hry a můžu se zase o něco více podílet na útočné části týmu.

Loni jste přišel do týmu v průběhu ročníku, ale letošní sezonu jste zahájil úplně od začátku. Je to výrazně lepší?

Je to určitě o dost lepší. Jednak jsme s klukama už od jara a pár měsíců jsme spolu už prožili. Pak jsme si s přechodem na led určitým způsobem sedli i se zbytkem týmu, takže je sranda. Pro mě je to příhodnější, než abych zase přišel v průběhu sezony a všechny poznával za chodu.

Co bylo hlavním důvodem, že jste setrval i pro tento rok na jihu Moravy?

Chtěl jsem zůstat už od začátku, protože se mi hlavně líbil motiv toho, že se bude hrát na nás, tedy mladé hráče. Jsou tu pouze tři o něco starší kluci a zbytek týmu je ročníkově kolem mě. Je tedy super, že na nás nikdo netlačí, jsme všichni na jedné vlně a každý chceme hrát hokej. Zároveň je to i dobrá možnost a zkušenost, jak se ukázat a vytvořit se Znojmem úspěch.

Proměnila se vám trošku i role tím, že jste tu o rok déle než někteří jiní hokejisté?

Beru to stejně jako loni. I když je někdo třeba o rok mladší nebo starší než já tak pořád je to jedna sorta podobně starých kluků a každý by měl nějakým způsobem přiložit ruku k dílu. Takže mi nevadí sbírat puky nebo vynášet koš, tak jako tomu bylo před rokem.

Další zápas vás čeká na ledě SK Prostějov. Co očekáváte od tohoto nového soupeře?

Určitě se tam těšíme. Je to i tabulkově kvalitnější soupeř a očekáváme, že bude mít i větší ambice nás porazit.

Související články