Ve Znojmě jsem zažil své nejlepší angažmá, přiznává Peter Pucher
Ze Znojma jste odešel na konci roku 2006. Kde jste poté hrál?
Ze Znojma jsem odešel do Pardubic, pak jsem byl nějaký čas v Kometě Brno a poslední sezónu a půl jsem hrál za Zvolen slovenskou nejvyšší soutěž.
Co vás vedlo k tomu, že jste odešel z Komety Brno zpět na Slovensko?
Brno neprojevilo zájem o moje služby, tak jsem se s nimi dohodl na ukončení angažmá. Tehdy mě oslovil zvolenský klub, který měl problémy se záchranou nejvyšší soutěže, takže jsem jim šel pomoci.
⇒ Peter Pucher strávil v Pardubicích dva roky |
Ve Zvolenu jste odehrál dvě sezóny, jak byste je zhodnotil?
Ta první byla trochu specifická. Naskočil jsem do ní až začátkem prosince a mužstvo bylo na posledním místě. Nakonec jsme to dotáhli až do play-off, což bylo velkým překvapením, ale poté jsme vypadli hned v prvním kole. Druhá sezóna už byla klidnější. Pohybovali jsme se kolem středu tabulky, taktéž jsme vypadli v prvním kole play-off s odvěkým rivalem Banskou Bystricou. Tato města jsou od sebe vzdálena asi dvacet kilometrů a je mezi nimi obrovská rivalita. Celý Zvolen byl z vyřazení smutný.
Sledoval jste výsledky znojemských hokejistů, když jste hrál v jiných klubech?
Určitě jsem sledoval. Ne úplně detailně, ale protože ve Znojmě bydlím, tak jsem se sem vracel, když jsme měli volnější program. Dokonce jsem stihl i semifinále a finále znojemské juniorky, takže jsem to tak po očku sledoval.
Ve Znojmě jste působil téměř osm let. Jak vzpomínáte na toto angažmá?
Jen příjemně. Já jsem zde zažil krásné hokejové roky a to se nedá zapomenout. Lidé ve Znojmě stále vzpomínají na to, jak jsme hráli spolu s Markem Uramem. Vždy potěší, když mě někdo zastaví na ulici a vypráví, jaké to bylo tehdy a tehdy. Dokonce si pamatují i některé akce.
⇒ Pucher vyhrál několikrát kanadské bodování Orlů |
Zůstali jste s Markem v kontaktu?
S Markem jsme v kontaktu pořád. On teď hrával za Martin a Slovan Bratislava, takže jsme několikrát v posledních letech nastoupili i proti sobě. Často si voláme, hodně jsme toho spolu prožili, rozumíme si na ledě i mimo něj. Vzpomínky na naši spolupráci jsou jen krásné.
Byl jste po svém odchodu v kontaktu i s jinými hráči Znojma?
Vysloveně ne. Jelikož se tu měnila soutěž, tak hodně bývalých spoluhráčů odešlo. Párkrát jsme si zavolali s Radimem Bičánkem. Pokud jsem se s někým náhodou potkal, tak jsme si popovídali.
Stále bydlíte ve Znojmě? Neuvažoval jste o tom, že se přestěhujete, když jste přestoupil do Pardubic a následně i do slovenského Zvolenu?
Já mám manželku Znojmačku, takže zatím žádný přesun neplánujeme. Jsem ve Znojmě od roku 1999, zažil jsem tady své nejlepší angažmá. Mám zde část rodiny, nemám v plánu odtud odejít.
Váš syn Petr hraje za Znojmo hokej, radíte mu, podporujete jej?
Pokud si nechá poradit, tak mu poradím, ale je mu čtrnáct let a prožívá teď takové ty těžké roky, takže ne vždy o rady stojí. Ale určitě mě těší, že má zájem trénovat, hrát. Mám z toho opravdu radost, věřím, že u hokeje zůstane. Záleží jen na něm, jak moc ho to bude bavit, jak na sobě bude pracovat a podle toho se možná bude odvíjet jeho potencionální kariéra.
Máte i další syny, vedete i je k hokeji?
Prostřední syn už začal hrát, také má k hokeji chuť. Za každým sportem je kopec práce a dřiny, já se synům snažím vysvětlit, že nic nepřijde samo od sebe, že nejde postavit se na brusle a hned začít hrát. Když budou chtít poradit, poradím, pomůžu, ale ty nejtěžší kroky musí udělat oni sami.
⇒ Jako kapitán dovedl Znojmo ke třetímu místu v sezóně 2005/2006 |
Začal jste si dělat trenérskou licenci, jak daleko jste ve studiu?
Teď už mi zbývá jen seminární práce a závěrečná zkouška, která by měla být někdy v září. Musím tedy rychle práci napsat a udělat zkoušku, pokud by to vyšlo, tak bych získal trenérskou B licenci.
Máte za sebou bohatou kariéru, co považujete za svůj největší dosavadní hokejový úspěch?
Asi to byl titul Mistra světa ze Švédska. To je zatím to nejvíc, co se mi v hokejovém životě podařilo. Ale já mám kopec zápasu, na které rád vzpomínám a nemusí to být jen utkání, v nichž se hraje o první či druhé místo, přesto nejcennější jsou kovy z mistrovství světa.
V roce 2005 ve Vídni jste hrál naposledy za reprezentaci. Od té doby vám už žádná pozvánka nepřišla?
Od toho roku se mi nikdo z reprezentace neozval, takže nepočítám, že by mě ještě někdo oslovil.
Kde jste se připravoval v létě? Měl jste nějaké nabídky na angažmá?
Nějaké nabídky jsem měl, ale nebylo to nic konkrétního. Suchou přípravu jsem absolvoval sám. Jezdil jsem na kole, občas jsem dal takovou zajímavou etapu do Rakouska. Párkrát jsem byl v Břeclavi, ale více méně jsem se připravoval sám.
⇒ Slovenský útočník se vrátil minulý týden na led Hostan arény |
Jak se vůbec stalo, že jste začal minulý týden ve Znojmě trénovat?
Vzhledem k tomu, že jsem už potřeboval být na ledě, tak jsem se domluvil s panem Oherou a oběma trenéry Karlem Soudkem a Martinem Stloukalem. Naštěstí mi umožnili trénovat s nimi, takže jsem tady.
Měl byste se objevit na znojemském ledě, kdy vás tedy fanoušci uvidí v zápase poprvé?
Zatím jsme se dohodli, že začnu tuto sezónu ve Znojmě. Pokud mě trenéři nominují, tak bych měl hrát už proti Jesenici. Doufám, že to tak bude.
Jak se těšíte, až oblečete znovu dres s Orlem na prsou a vjedete na led Hostan arény před znojemskými fanoušky?
Těším se moc. Určitě to bude pěkné. Hlavně bych nechtěl fanoušky zklamat svým výkonem. Budou ode mě očekávat dobrou hru a já musím teď v přípravě makat a trénovat, aby ligové zápasy byly kvalitní jak z mé strany, tak ze strany mančaftu.
Znojmo vyměnilo českou soutěž za rakouskou EBEL. Jaký je váš názor na tento krok?
Myslím, že je to dobrý, zajímavý a odvážný krok. Hokejově je to asi krok dopředu, protože EBEL je rozhodně kvalitnější než první česká liga. Věřím, že to sem přiláká i sponzory, přeci jen rakouský trh je pro sponzory lákavější než ten český. Je to i jiný styl hokeje, který může být přínosem. Já sám jsem soutěž nezažil, ale diváci se mají určitě na co těšit.
⇒ Bílé rukavičky jsou nedílnou součástí výstroje Petera Puchera |
Ve Znojmě se kolem vás poslední dobou rozpoutala doslova fanouškovská hysterie, vnímáte tuto podporu z jejich strany?
Fanouškům strašně moc děkuji. Je velmi příjemné, že na mě nezapomněli, že mě takto podporují. Musím teď hodně, hodně makat, abych lidi nezklamal.
Budeme vás i v další sezóně vídat v bílých rukavicích?
Vzhledem k tomu, že jiné nemám, tak určitě ano (smích).
Jak vůbec vznikla historie vašich bílých rukavic?
To už si asi ani nepamatuji. Ve Znojmě jsem hrál i v jiných rukavicích, ale pak jsem se poznal s výrobcem hokejové výstroje a s ním jsem se dohodl na barvě rukavic. Jsou vyrobené na míru a zajímavě chráněné. Bílá mi připadala zajímavá, tehdy nebyla tak častá. Měl jsem i jiné barvy rukavic, ale ta bílá je taková…pěkná.
Děkujeme za rozhovor.