Útočník juniorky František Nahodil: Je na nás vidět chuť do zápasů

Znojmo - Znojemští junioři mají za sebou parádně sehraný závěr roku 2012, do toho nového vstoupili neméně kvalitně. Osm vyhraných zápasů v řadě přerušila až domácí prohra s Jesenicí, po níž mladíci opět zabrali a ve dvou víkendových zápasech během necelých dvaceti čtyř hodin smetli z ledu výběr akademie ze St. Pöltenu 9:0 a posléze na vlastním ledě rozstříleli i lídra tabulky z Fehérváru 7:0. Ke skóre 16:0 výrazně dopomohl svými třemi trefami i útočník František Nahodil, momentálně nejproduktivnější hráč týmu. „Naším cílem je udržet si druhé místo ve skupině,“ říká dvacetiletý Nahodil.

Můžete zhodnotit nedělní utkání s Fehérvárem?
Bylo důležité, že jsme do utkání vstoupili zodpovědně, podrželi jsme se navzájem, hráli jsme jeden za druhého. Výsledek tomu i odpovídá. Hráli jsme s tabulkově nejlepším týmem ligy, dokázali jsme se i zdravě vyhecovat.

Hlavně poslední třetinu jste odehráli opravdu mazácky, bylo vidět, že vás hra baví...
Bylo to tak. Do třetí třetiny jsme už vstupovali s tím, že nechceme inkasovat. Bylo nám jasné, že Fehérvár do nás půjde, tak jsme se hlavně nechtěli nechat vyprovokovat. Naším cílem bylo podržet si vedení 6:0, gól na 7:0 už byl jen taková třešinka.

Výborně si vedl gólman Helešic, bude se muset týmu nějak odměnit?
V každém případě na něj bude něco čekat. Má i svou první nulu v letošní sezóně, takže se tomu určitě nevyhne.

Poslední dva domácí zápasy jste odehráli s nejlepšími týmy EBYSL, Fehérvár jste jasně přehráli 7:0, Jesenici jste podlehli 3:7. Kde vidíte největší rozdíl v těchto duelech?
Myslím si, že vždy je to o tom, jak my jako hráči přistoupíme k zápasu. Jesenice dokázala potrestat každou naši chybu, proměnila téměř všechny své větší šance. Nejhorší byl z naší strany vstup do třetí třetiny s Jesenicí. Místo toho, abychom zapnuli na sto procent, tak jsme zkolabovali. Dostali jsme další góly a to nás položilo.

⇒ Nejproduktivnější hráč juniorky František Nahodil (18 + 16)

V současné době se vám velmi daří, co se změnilo oproti fázi ligy v říjnu a první půli listopadu, kdy to nebylo úplně to pravé?
Těžko říct, čím to je. Možná nás nakoply ty první dvě výhry (doma s Innsbruckem 5:1 a ve Vídni 5:0), potom jsme se na vítězné vlně vezli dál. Je teď na nás vidět větší chuť do zápasů. Chceme si udržet druhé místo ve skupině, ke kterému jsme si ztížili cestu právě po té méně vydařené střední pasáži soutěže.

Vás docela sráželo i časté vylučování. Mají rozhodčí jiné měřítko než v české lize nebo to bylo spíše vaší nedisciplinovaností?
Dá se říct, že se to píská trochu jinak, než je zvykem u nás. Ale chyby jsou i na naší straně. Docela často si třeba neodpustíme některé komentáře k protihráčům nebo rozhodčím. Oni si to nenechají líbit a automaticky pak přijde trest. My máme sklopit hlavu, nevšímat si toho, co se děje kolem nás...ale někdy to prostě nejde.

Můžete srovnat EBYSL s českými juniorskými soutěžemi?
Podle mých zkušeností můžu říct, že ty nejlepší týmy jako Jesenice, Fehérvár a možná Lublaň se dají srovnat se spodkem české extraligy juniorů. Ta ostatní mužstva jsou tak na úrovni juniorské české první ligy.

Na předních místech tabulky jsou právě tyto „nerakouské týmy“, překvapuje vás to?
Nechci, aby to znělo nějak moc sebevědomě, ale právě tyto týmy jsou lepší. Dovolím si tvrdit, že mezi ně patříme i my. Z těch rakouských bych ale vyzvedl především Vídeň.

Naopak na chvostu tabulky se pohybují oba týmy ze St. Pöltenu, co se dá říct k těmto klubům?
To jsou dva docela odlišné výběry. Zápasy s L.A. Stars 2, tedy týmem, který zatím nemá žádný bod, jsou ošidné. Jsou to ta utkání, před kterými nás trenér upozorňuje, ať každý nehrajeme jen na sebe, nesólujeme. Ono to k tomu přeci jen trochu nabádá... L.A. Stars 1 se oproti začátku sezóny zlepšili. Začali sbírat body, dotahují se na soupeře před sebou. My s nimi hrajeme v neděli, musíme si dát pozor, aby nás nepřekvapili.

V rámci soutěže musíte poměrně hodně cestovat, zvládáte tyto cesty bez potíží?
Já osobně můžu říct, že jsem z toho měl docela strach, ale žádné problémy mi to nedělá. A myslím, že ani ostatním klukům.

Jaké je zázemí na ostatních stadionech?
Mně se ty stadiony, kde teď hrajeme, líbí. Nejsou tak velké jako v České republice, většinou je kapacita tak kolem tří tisíc lidí, ale nedá se jim nic vytknout. Nejvíce diváků chodí asi ve Fehérváru a také ve Vídni na nás přišla dost vysoká návštěva.

Blíží se konec základní části, jaká je teď atmosféra v kabině?
Atmosféra je dobrá. Vyhrává se, takže to snad ani nemůže být jiné. Trenér nám říkal, že teď máme den volno, takže můžeme i trochu zregenerovat, odpočinout si od sebe. V týdnu nás čekají zase další tři zápasy a chceme je zvládnout co nejlépe.

Foto: 2x Libor Duchoň