GaZ, HoR
po 29. 9. 2003
Uram: Zatím mám víc štěstí
Uram: Zatím mám víc štěstí
Z n o j m o - Nejlepší střelec ve znojemském týmu Marek Uram se pohybuje od začátku sezóny v horních patrech kanadského bodování celé extraligy. Do této chvíle vstřelil osm branek a u dvou asistoval. „Zatím ty góly byly hodně o štěstí. Semtam se to ke mně odrazí. Ale oni začnou i ostatní kluci ty góly určitě dávat. Zatím mám opravdu jen o trochu víc štěstí než ostatní,“ svěřuje se Uram.
Nejenže je exceletní střelec, ale často bývá vidět i v zadních řadách. Při utkání s Vítkovicemi dokonce na brankové čáře zaskakoval za brankáře Dubu. „Byl jsem nejblíž, tak jsem do brankoviště vjel. Měl jsem ale strach, aby se to třeba od mojí brusle neodrazilo do branky, ale odrazilo se to ven a klukům se podařilo puk vyhodit,“ popisuje jeden z napínavých okamžiků dlouhovlasý útočník.
Mnoho gólů překvapivě střílí z pravé strany, téměř z nulového úhlu. Pro brankáře je to složité, protože odtud dokáže také přihrát do dobré střelecké pozice spoluhráčům. Svoji specialitu vysvětluje jednoduše: „Vždycky čekám, kam mi kluci najedou a sleduju, co dělá gólman, jestli čeká přihrávku nebo střelu. Rozhoduju se ve zlomku vteřiny. Je to velká improvizace. Sám nikdy nevím, jestli budu střílet nebo přihrávat.“
Již druhý zápas na domácím ledě vyhráli Orli až v prodloužení. O tom, jaký dopad to má na psychiku týmu, sděluje: „Snad nás alespoň ta vyhraná prodloužení trochu zvednou. Už to říkalo mnoho kluků přede mnou, že začátek sezóny je opravdu velmi těžký. Všechny mužstva mají ještě hodně sil, tak nás každé vítězství, ať už normálně nebo v prodloužení, těší.“
Mnoho slibných střel vystřelí v průběhu zápasu obránci, ale málokdy je v blízkosti branky hráč, který by odraženou střelu do klece dorazil. „Útočníci do toho zatím moc důrazně nechodí a je to hodně o štěstí, že ty šance nedáváme,“ stěžuje si obránce Václav Benák.
V předchozím zápase v Budějovicích oslabil svůj tým ve druhé třetině třikrát za sebou nedovolenými zákroky. Vše stihl za osm minut, ve kterých se Budějovice zvedly a vyrovnaly hru. „Saze ve mně nebouchly. Myslím si, že pan rozhodčí koukal jinam. Jsem přesvědčen, že z těch tří byl faul jeden a to bych se ještě hádal,“ vrací se k minulému zápasu. „Hrál jsem proti svým bývalým spoluhráčům, chtěl jsem se trochu vytáhnout, byl jsem přemotivovaný a trošku mi ty emoce ujely. Ještěže jsme nakonec vyhráli,“ vzpomíná s úlevou.
V duelu s Vítkovicemi už udržel nervy na uzdě a utkání hodnotil slovy: „Dnes nás podržel Duba, měli jsme štěstí a Vítkovice si myslím byly dnes lepší, i když jen dvě třetiny.“
Trochu odlišný názor na výkon brankáře měl trenér Pavel Pazourek: „Nedá se říct, že by dnešní výsledek padal na hlavu Duby, i když si myslím, že to byl jeho zatím nejslabší výkon. Oni mu ale beci moc nepomůžou. Často ho tam nechvají samotného.“
Znojmo mělo zatím ve všech zápasech lepší začátek, postupně se ale lehkost a jednoduchost z ledu vytrácela. „My, když odehrajeme první třetinu, začneme vymýšlet takové věci, které se ani nedají sehrát, místo toho, abysme dál hráli jednoduše. Začneme kombinovat, vymýšlíme blbiny a soupeři nás za to trestají. Už se nám to stalo ve Vsetíně, teď v Budějovicích a dnes taky. Zatím je dobře, že se z toho dokážeme zvednout,“ vidí příčiny ve změně stylu hry v průběhu zápasů trenér Pazourek.
