Soupeři nejsou hloupí, naše přesilovky si už nastudovali, uznává Adam Havlík
Co bylo podle vás příčinou prohry 1:5 v Dornbirnu?
Celý zápas jsme odehráli špatně. Zbytečně jsme faulovali, poměr vyloučených byl úplně jednoznačný v náš neprospěch. Už od prvních minut jsme hráli špatně a po zbytek zápasu jsme se nedokázali dostat do nějakého tlaku. Neudrželi jsme puk v útočném pásmu a ani pořádně neohrozili gólmana domácích.
Nemohla na tom mít svůj podíl i dlouhá cesta?
Na cestu bych se nevymlouval, přijeli jsme o den dříve. Všechny týmy si tím projdou, že jedou takovou dálku a musejí hned hrát. V tom bych problém neviděl. Nemělo to šťávu ani energii. Poté, co jsme dostali první gól, už jsme se nedokázali zvednout. Říkal jsem si, že to byl nejhorší zápas od té doby, co působím v profesionálním hokeji. Nechápu, co jsme tam předvedli.
O den později jste se přesunuli do Innsbrucku. Ani tam jste však neuspěli a nedali ani gól…
V Innsbrucku jsme začali o sto procent lépe, soupeře jsme přehrávali, ale v posledních zápasech je u nás zvykem, že máme tlak, ale nedokážeme to přetavit v góly. Ve druhé třetině jsme dostali gól z přečíslení, soupeř o to více zatáhl a dal další branku. Třetí třetinu jsme hráli jako tu první, zasypali jsme je střelami, ale opět to tam nepadlo.
Vy osobně jste se v Innsbrucku po druhé třetině zapojil do potyčky. Jak to vzniklo?
Vjížděl jsem s pukem do útočného pásma. Nevěděl jsem, že už zbývá tak málo času do konce, takže jsem ani nezakončil a po siréně jsem dostal za brankou krosček. Z toho vznikla mela, sesypali se na mě tři hráči, chytli mě a drželi. Přijeli tam pak i naši kluci a snažili se to urovnat. Asi to k hokeji patří. Chtěli nás vyvést z koncentrace, protože věděli, že za stavu 2:0 to ještě nemají lehké a že jsme schopni ty zápasy otáčet. Škoda, že jsme pak tu přesilovku nevyužili.
Právě z přesilovek jste zpočátku hodně těžili. Nyní se vám nedaří. Co se změnilo?
Změnila se především defenzíva soupeřů. Nejsou hloupí a stejně jako my se dívají na záznamy zápasů. Jestliže má někdo úspěšnost přesilovek okolo 35 %, tak je jasné, že se na to soupeř musí zaměřit. Dříve nám nechávali prostor okolo modré čáry, měli jsme čas na přípravu a vytvořili si tlak před brankou, ale teď to musíme tlačit bezhlavě k brankovišti. Je to spíše na náhodu. Tím, jak nám obsazují obránce na modré, je složité vytvořit si tlak před brankou, když nepřijde střela. Musíme vymyslet něco nového. To, co nám fungovalo nějakých patnáct zápasů, už nefunguje.
Ze série tří zápasů s tabulkově nejslabšími soupeři v řadě jste tedy vytěžili jediný bod. Jak si to vysvětlujete?
Nejsou to slabí soupeři, jak se podle tabulky může zdát. Proti takovým týmům není zrovna jednoduché hrát. A to se ví, že s tímto stylem hokeje máme trošku problém. Moc bodů nám tato utkání nepřináší. V takových zápasech góly moc nepadají, dnes už umí bránit každý. Když v pěti zabetonují modrou čáru, je těžké se prosadit.
V pátek na vás čeká zápas z jiné soudku. Do Znojma se chystá lídr ze Salzburgu. Co od tohoto utkání čekáte?
Osobně se na to těším. Přijede soupeř, který chce hrát hokej a nebude bránit ve středním pásmu. I Salzburg vlastně narazil na defenzívu Innsbrucku. Hrál s nimi den před námi a vyhrál až v prodloužení. Salzburg praktikuje úplně jiný styl, a ten nám vyhovuje. Bude to pěkné i pro diváky.
Od příští sezóny mění EBEL pravidla. Prodloužení se bude hrát sedm minut a po třech minutách se přejde na hru tři na tři. Jaký je váš názor na toto pravidlo?
Abych pravdu řekl, ještě moc nevím, co si o tom mám myslet. Asi si uděláme obrázek, až příští sezónu nějaké takové prodloužení odehrajeme. Přijde mi to ale trochu nesystematické hrát chvíli čtyři na čtyři a pak tři na tři. Buď bych začal prodloužení rovnou ve třech, nebo to nechal tak, jak to je. Mně by ale hra tři na tři mohla vyhovovat. Stejně jako dalším rychlejším hráčům.