Radek Haman: Bylo to nádherných třináct let
Radku, jaké jsou vaše dojmy bezprostředně po rozlučce?
Velmi příjemné. Rozloučit s fanoušky jsem se samozřejmě chtěl, navíc tady byla parádní atmosféra a také vynikající zápas. Musím říct, že na bruslích jsem se cítil líp. Stát tam teď v civilu a děkovat fanouškům bylo hodně citové a dojemné.
⇒ Kapitán... takto si budou fanoušci Hamana pamatovat |
Jak budete vzpomínat na třináct sezón ve znojemském dresu?
Zpětně mi došlo, že když jsem tady ve Znojmě před 14 roky s Brnem dostal 14:0 a hrál v útoku i obraně, myslel jsem, že je to vrchol mé hokejové kariéry. Nikdy by mě nenapadlo, že ještě někde budu třináct let hrát. Navíc přišla nabídka ze Znojma. První sezóna nebyla úplně vydařená, hrál jsem asi jen polovinu zápasů a už měl nějaké kontakty vrátit se zpátky. Myslel jsem si, že nemám týmu co dát a nabídnout, ale klub mě podržel, za což jsem vděčný. Bylo to nádherných třináct let...
Přemýšlel jste někdy nad tím, že ze Znojma odejdete?
Jen po té první sezóně. Pak už jsem se držel zuby, nehty... Chtěl jsem hrát dál a dál.
Láká vás někdy skočit zpátky na led?
Mě to láká hlavně tím, že teď už trénuju juniory. Nohy a ruce na té střídačce občas pochodují, ale vím, že na led nemůžu. Dnes to bylo klidnější, protože vím, že klukům nijak pomoct nebo poradit nemůžu. Takže jsem si to užil.
Váš juniorský tým na rozlučku připravil speciální transparent...
Hrozně mě potěšili. Jsem s nimi teprve krátce a pokud od nich jde taková odezva, je to opravdu srdeční záležitost. Moc jsem jim poděkoval.
Za třináct sezón jste se setkal v kabině s mnoha spoluhráči. Udržujete s nimi kontakt?
S některými ano, s některými se potkávám. Teď nedávno s Romanem Eratem, kterému se narodilo dítě. Jsem v kontaktu třeba s Pavlem Mojžíšem, syn je ve spojení s Radimem Bičánkem. Teď z poslední doby hodně komunikujeme s Alešem Staňkem a Vláďou Říhou.
Jak zatím prožíváte v nové trenérské roli letošní sezónu?
Už si to užívám. Nějaký stesk mě přešel asi po čtrnácti dnech, pak už jsem se soustředil jen na roli trenéra. Myslím, že když se pustím do něčeho nového, snažím se to dělat na 100% a nekoukat zpátky. Dnešní večer byl takové velmi příjemné vkročení zpátky do řeky, ale jedeme dál.