Největší očekávání mám sám od sebe, přiznává Richard Pavlikovský

Znojmo - Prošel hokejovou ligou v Česku, Švédsku nebo Německu. Právě posledně jmenovanou soutěž po dlouhých osmi letech opustil a nyní zkusí štěstí v mezinárodní EBEL. Řeč je o Richardu Pavlikovském, slovenském obránci a bývalém reprezentantovi, který v DEL zažil povedené angažmá, když jednou vyhrál kanadské bodování obránců a třikrát se zúčastnil All Stars zápasu. „Asi byli všichni ostatní zranění,“ směje se osmatřicetiletý zadák.

Máte za sebou první trénink, jaké jsou vaše pocity?
Tak jako po prvním tréninku. (úsměv)

Jaký je váš další program?
Zatím máme plán na jeden týden, to se v podstatě dvoufázově trénuje, no a další týden už jsou zápasy.

Přicházíte do týmu jako velice zkušený hráč a vedení i fanoušci očekávají, že své zkušenosti předáte mladým hráčům. Jak se s touto rolí vyrovnáte?
Dokud z hokeje budu mít radost, tak to bude v pořádku. Teď jen, abych tomu mužstvu pomohl, kvůli tomu jsem sem přišel. Největší očekávání mám sám od sebe.

Znal jste předtím někoho ze znojemského mužstva?
Samozřejmě Petera Puchera, taky Jakuba Čecha, který jako šestnáctiletý chytal v Havířově a tam jsem se potkal i s trenérem Režnarem. Taky znám Juraje Rožníka, který je z Trenčína jako já. Doufám, že jsem na nikoho nezapomněl.

Sledoval jste někdy předtím EBEL?
Nějak moc ne, ale hráli jsme přípravné zápasy s Grazem nebo Lincem a co vím, tak na mezinárodní scéně se dařilo Vídni, která udělala té lize docela dobré jméno. Poznám pár hráčů, kteří hráli v německé lize a nyní hrají v EBEL.

Prošel jste několika evropskými ligami, kde se vám líbilo nejvíc a kde naopak nejmíň?
Těžko říct. To není ani tak o té lize, jako spíš o mužstvu a o lidech, kteří se o ten tým starají. Vzpomínám dobře skoro na každé své působiště. Ve Švédsku je životní styl jiný, v Německu je to taky jiné, nyní jsem v mužstvu, které je takové poločeské, polorakouské, ale myslím, že žádný problém nebude. Nějak bych to neporovnával.

V DEL jste byl v ročníku 2009/10 nejlepším obráncem a také jste v ní třikrát hrál zápasy All Stars. Jak si těchto úspěchů ceníte?
Asi byli všichni ostatní zranění. Jak jsem už říkal, když má člověk ze své práce radost, tak ostatní věci přijdou automaticky. Nějak to neřeším.

V německém tisku se nedávno objevilo, že končíte s kariérou, co byste k tomu řekl?
Nevím, odkud to vzali. Ale to, co napíšou, stejně nemůžu ovlivnit.

Co říkáte na situaci ve slovenské extralize?
Samozřejmě to vnímám. Slovan tam chybí, to je jasné, je to jako kdyby z české nejvyšší soutěže odešla Sparta. Nyní je v kompetenci lidí na Slovensku i v Česku, aby těmto tendencím konkurovali, aby ligu pozvedli, zatraktivnili. Myslím, že jsou věci, ve kterých je třeba se zlepšovat. Na Slovensku jsem pár let hrál a atraktivní kluby s velkou tradicí jako Dukla Trenčín nebo Košice a další celky si určitě nezaslouží, aby zmizely z hokejové mapy. Je třeba spojit síly a jít stejným směrem, protože když se bude vše řešit individuálně a pro vlastní prospěch, nemůže to dopadnout dobře.

Hrál jste za slovenskou reprezentaci na olympiádě v Salt Lake City v roce 2002, poté jste však už nereprezentoval, proč?
Olympiáda nám jako mužstvu nevyšla, ale ve stejný rok jsme se stali mistry světa. Já sice byl nominován, ovšem kvůli nemoci jsem nemohl jet. Kluci nakonec získali zlato. Jde to mimo mě, buď pozvánka přijde, nebo ne. Ti trenéři, kteří mužstvo budují, mají plné právo rozhodovat o tom, které hráče tam chtějí. Nějak bych to neřešil, život jde dál.

Sledoval jste Slováky na MS?
Samozřejmě, mám tam pár kamarádů. Ta trenčínská hokejová parta si vždycky fandila a držela při sobě, i když to byla třeba jiná generace.

V ročníku 1993/94 jste hrál za reprezentaci v divizi C, jak vzpomínáte na zápasy s Bulharskem, Španělskem atd.?
Už je to docela dávno, ale zas taková legrace to rozhodně nebyla. Dnes jsou ty rozdíly mezi mužstvy ještě menší, takže takové výsledky jako tehdy už dnes očekávat nemůžeme.

Nyní jste ve znojemském mančaftu tři hráči se jménem Richard. Nepůsobí vám to problémy?
To je novinka pro mě, to ani nevím. Nemyslím ale, že by to měl být nějaký problém. V pohodě.

Jak jste trávil dovolenou?
Dovolenou jsem tento rok trávil vyloženě jen na Slovensku. Mám malého syna, takže nějaké velké oddechy šly stranou a bylo třeba pomoct doma, takže letošní dovolenou jsem trávil velmi radostně.

Stihl jste si už projít Znojmo nebo jej znáte už z dřívějška?
Do Znojma sem přijel půl hodiny před začátkem pondělního tréninku. (rozhovor vznikal po pondělním dopoledním tréninku, pozn.) Když jsem hrál v české extralize, tak tam Znojmo ještě nebylo. Ale určitě plánuji si jej prohlédnout. Myslím, že to není žádné velké město.