Klíčové momenty se nám nedaří proměnit, přiznává Denis Bárta
Další těžká zkouška, která bohužel nedopadla podle představ. Jak byste zápas zhodnotil?
Byl to náročný a vyhrocený zápas, svým tempem i intenzitou minimálně na úrovni play-off, možná dokonce i první ligy. Myslím, že jsme utkání odpracovali poctivě, s velkým nasazením a množstvím osobních soubojů. Naše hra měla dobré parametry, ale k lepšímu výkonu chyběly góly, právě v zakončení jsme nebyli dostatečně efektivní.
Nakonec jediný gól jste vstřelili až v závěrečné části, kdy bylo ještě dost času na případné vyrovnání, vlilo vám to novou energii do žil?
Určitě ano. Když padne důležitý gól, který sníží nepříznivý stav, tým to vždy nakopne. V ten moment jsme cítili, že se s výsledkem dá ještě něco udělat. Potřebovali jsme na to ale bezprostředně navázat, což jsme mohli v následné přesilovce, a to se nám bohužel nepodařilo.
Nastoupili jste ve třech útočných formacích a během zápasu došlo i ke změnám v jejich složení. Prospělo to hře?
Začínali jsme ve třech útocích a dostali jsme se hned od začátku do většího tempa, trenér reagoval na nepříznivý vývoj promícháním jejich složení, což přineslo nový impulz a hra se oživila. Všichni víme, co máme hrát, takže navíc v zápalu boje je jedno, s kým jste na ledě.
Když se vrátíme k původní formaci s Petrem Beránkem a Adamem Zemanem, jak vám společná spolupráce vyhovuje?
Oba mají zkušenosti a umí zakončit, takže pro mě je přínosem, že s nimi můžu hrát. Hodně se od nich učím, hlavně v situacích, kdy je potřeba zachovat klid a rozhodnout akci v útočném pásmu. I když mi to tam zatím moc nepadá, věřím, že když budu poctivě pracovat, vrátí se mi to. Důležité je nepolevit a být připravený, až to tam začne padat.
Ve fázi, kdy jste měli více ze hry, Prostějov jednou přesnou ranou otevřel skóre. Bylo poté těžší pokračovat ve stejném nasazení?
Je to hokej, jednou vstřelíme první gól my, jednou soupeř. Důležité je, abychom vždy pokračovali dál v tvrdé práci, ve stejném nasazení a zůstali namotivovaní, což na střídačce funguje skvěle.
Kdo je v týmu největší motivátor?
Nedá se říct jeden konkrétní hráč, každý se snaží přispět svou energií a podpořit spoluhráče. Každé střídání zazní povzbuzení od někoho jiného, a tak to má správně být.
Nastal v utkání nějaký zlomový moment?
Za mě asi situace, kdy soupeř vstřelil třetí branku. Od té chvíle ve středním i obranném pásmu postavili nedobytnou pevnost a bylo těžké to překonat. My jsme v klíčových chvílích nedokázali dát gól a nakonec se nám to vymstilo.
Útočnou hru často podporují také obránci, máte pak o to víc v podvědomí povinnost vracet se do obrany?
Obránci nám často pomáhají zapojit se do útoku, a tím umožňují vytvářet přečíslení. Na oplátku pak musíme podpořit i my je, hlavně rychlým návratem do obrany a pokrytím hráčů.
Na favority soutěže se vám zatím nedaří vyzrát, co je v těchto zápasech stěžejní?
Klíčový je tlak do brány. Ne že by nám úplně chyběl, ale proti soupeřům z horní části tabulky je potřeba být ještě důraznější, chodit si pro odražené puky a víc střílet. Tyto zápasy nejsou o kráse, ale o bojovnosti a jednoduchosti. Občas děláme chyby v obranném pásmu, což se v hokeji stává, ale důležité je, se z nich však ponaučit.
Jedna z nejvyšších návštěv sezóny i s podporou soupeře, byla cítit rivalita na tribunách?
Atmosféra byla výborná z obou stran, bylo fanoušky hodně slyšet a vnímali jsme to na ledě, jen škoda konfliktu v poslední třetině. Jejich podpora je pro nás důležitá a podobné zápasy díky nim získávají ještě lepší náboj.