Zážitek z Hodonína si v sobě ponesu dlouho, praví David Bartoš

Návrat odchovance u znojemských fanoušků vyvolal velkou vlnu euforie. David Bartoš se v rozhovoru vrací k prvnímu odehranému zápasu v Hodoníně, kde s oporou okolo tří stovek fanoušků vybojovali tři body a zařídil vyrovnávací gól. Dále vzpomíná na odehraná léta ve Znojmě a prozradil, co bylo klíčovou rolí pro návrat do orlího hnízda.

Proti Opavě jste zůstali bez bodů, jak byste zápas zhodnotil?

Zápas se hodnotí špatně, protože jsme nevstřelili ani branku a prohráli. Já sám jsem řešil některé situace špatně, tak doufám, že se to v sobotu zase otočí.

Jak se naskytla nabídka na angažmá ve Znojmě?

Jsem v kontaktu s Alešem Sovou, takže on věděl, že budu v Maďarsku končit. Na to mi potom zavolal Petr Hrachovina a pak i Milan Procházka a domluvili jsme se.

Co hrálo hlavní roli při rozhodování?

Rodina, jsem tu doma a taky to, že jsou tu kluci, se kterými se známe spoustu let.

Jaké to bylo vrátit se do týmu, kde jste odehrál většinu své kariéry?

Vrátit se bylo příjemné, téměř nic se tu nezměnilo, jen místo v šatně mám jinde (úsměv).

Jste nejnovější hráč v kabině, jaký je první dojem z týmu?

Jsem tu jen pár dní, ale řekl bych, že máme tým na to, abychom se rvali na předních příčkách tabulky.

S trenérem Milanem Procházkou jste odehráli společně jednu sezónu v tehdejší EBEL lize, jak nyní působí jako trenér?

Špácu (Milan Procházka, pozn. red.) znám dlouho, jako hráč toho dokázal strašně moc a má nám všem co předávat. Jako trenér na mě působí, že se snaží být pozitivní a na týmu mu velmi záleží, chce vyhrávat. To stejné jde cítit i z Hráška (Petr Hrachovina, pozn. red.).

Návrat jste oslavil gólem hned v prvním zápase proti Hodonínu, jak jste moment prožíval?

Ten návrat jsem si užil tím, že jsme v Hodoníně hlavně vyhráli. Že jsem dal gól a vyšlo to vlastně hned před tribunou, kde byli naši fanoušci, bylo hezké plus.

Nastoupil jste na pozici prvního centra. Společně byl v útoku Petr Beránek proti Opavě i Marek Špaček, oživila se vzájemná chemie?

S klukama jsme toho spoustu odehráli, takže jsem rád, že si s nimi mohu opět zahrát. Doufám, že na to zase brzy navážeme.

Na utkání v Hodoníně bylo okolo 300 znojemských fanoušků, takže v podstatě domácí atmosféra…

Zážitek z Hodonína si v sobě ponesu dlouho. Znojemští fanoušci byli neuvěřitelní, to se opravdu jen tak nevidí. Stoprocentně měli velkou zásluhu na tom, že jsme odtud odvezli 3 body.

Po zápase proběhlo i krátké osobní pozdravení s fanoušky, při kterém se skandovalo „Vítej doma,“ jaké to vyvolalo pocity?

Po zápase u autobusu to bylo taky neskutečné a velmi dojemné.

Jak jste vnímal osobní přesun z EBEL ligy do první ligy?

Přesun jsem vnímal jako příležitost si zkusit něco jiného, nového.

Které angažmá by se dalo zmínit za nejlepší, nebo něčím zajímavé?

Asi ty bodově nejlepší, takže zmíním Prostějov, Šumperk a na konci loňské sezóny mám skvělé vzpomínky na angažmá v organizaci DVTK v Maďarsku.

Když se řekne Znojmo, jaké vzpomínky se vybaví jako první?

Tak určitě to bude finále juniorské extraligy, kde jsme nakonec brali zlaté medaile. Pak také finále v roce 2016 se Salzburgem.